Jmenný restřík osob okolo Boženy Němcové

Langhammrová, Marie

(narozena 1836), v korespondenci označována též Manka), pocházela z Domažlic, po odchodu Marie Klasné nastoupila u Němcových jako služebná

Langhammrová, Zuzana

(v korespondenci označována též Zuza, Zuzl, Zuzanka), mladší sestra M. Langhammrové

Lanna, Vojtěch

(1805–1866), českobudějovický a pražský podnikatel, těžař, koncesionář a mecenáš, nájemce linecko-budějovické koněspřežné dráhy, roku 1829 vybudoval a provozně udržoval povltavskou cestu z Budějovic do Prahy, bul stavitelem Řetězového mostu v Praze, nábřeží, nádražních budov Prahy-středu a Negrelliho viaduktu; byl původně c.k. loďmistrem, vybudoval uhelnou dráhu z Kladna do Kralup (1855–1856), podílel se na výstavbě jihoseveroněmecké spojovací dráhy

Lauermannová, Kateřina

(1811–1889), v korespondenci označována též Katynka, Katyna), roz. Jungmannová, podruhé provdaná Petrovičová; dcera Josefa Jungmanna, sestra A. Musilové

Ludvík, Josef Myslimír

(1796–1856), vlastivědný spisovatel a překladatel, duchovní ve Studnici, 1847 farář v Boubíně, na penzi žil od roku 1848 v České Skalici

Majar Ziljski, Matija

(1809–1892), farář v Podklášteří (Gerljachu) u Villachu, slovinský vlastenec a spisovatel, sběratel slovinských národních písní; v roce 1883 se přestěhoval do Prahy; Josef Němec se s ním seznámil za svého pobytu ve Villachu

Malý, Jakub

(1811–1885), překladatel, literární a divadelní kritik, publicista; v letech 1846–1847 a 1850 redigoval Květy (tam recenzoval Národní báchorky a pověsti B.N.), v letech 1851–1852 politicky konzervativní Pražský prostonárodní list

Mánes, Josef

(1820–1871), malíř, ilustrátor knih, autor obrázku pro Slovenské pohádky

Marek, Antonín

(1785–1877), básník a jazykovědec, žák a spolupracovník Josefa Jungmanna, katolický kněz v Libuni u Jičína, známý mecenáš

Mencl, Josef Branislav

(1815–1864), pražský kovolitec, v mládí přítel K.H. Máchy, angažovaný i v dění roku 1848, úspěšný svými výrobky až v Americe, byl Němcových stálou oporou

Michenet, Jacques

Francouz, manžel sestry B.N. Marie (svatba 1846), hofmistr kněžny Dorothey Talleyrandové

Michenetová, Marie Terezie

(1830–1888), roz. Panklová (v korespondenci označována též Marinka), sestra B.N., provdala se za francouzského komorníka vévodkyně Talleyrandové Jacquesa Micheneta, zůstala bezdětná

Morávek, Karel Bohuslav (Gottlieb)

zahradník, potomek českých emigrantů v Žitavě

Mužák, Petr

(1821–1892), v korespondenci označován též Mužáček), narodil se ve Světlé pod Ještědem, od roku 1848 učitel v Budči a od roku 1849 profesor kreslení a krasopisu na státní české reálce v Praze; s B.N. se seznámil v létě roku 1850, kdy její rodinu navštívil v Liberci, ona byla pak svědkyní na jeho svatbě s Johanou Rottovou a kmotrou jejich jediné dcery

Mužáková, Johana

(1830–1899), roz. Rottová, později spisovatelským jménem Karolina Světlá (v korespondenci označována též Ivánka, Ivanka, Johanka), B.N. se s ní seznámila koncem září 1850, když přivezla z Liberce do Prahy Hynka a Karla k další návštěvě školy; 7.1.1852 provdána za Petra Mužáka; přátelství B.N. s J. Mužákovou, její sestrou Žofií a s celou rodinou Rottových skončilo roztržkou v roce 1855

Myška, Josef

lékárník ve Všerubech, u něhož Němcovi bydleli

Náprstek, Ferdinand

(1824–1887), v korespondenci označován též Fingerhut, Fing., Ferda, der Klassiker, Halánek), bratr Vojtěcha Náprstka, pražský sládek z domu U Halánků v Praze, člen výboru pro zřízení Národního divadla

Náprstek, Vojtěch

(1826–1894), v korespondenci označován též Fingerhut), v roce 1858 se vrátil z Ameriky, podporoval B. N.

Nebeský, Václav Bolemír

(1818–1882), v mládí romantický básník, stoupenec hegelovské filozofie (také v jejím duchu hledající smíření protikladů v tzv. slovanském romantismu); intimní přítel B.N., její literární rádce a průvodce českou společností při jejím prvním pobytu v Praze; spolupracovník K. Havlíčka v Pražských novinách a i Národních novinách, redaktor Časopisu českého muzea, překladatel, literární historik

Němcová, Kateřina

(v korespondenci označována též teta), žena Vavřince němce, bratra Josefa Němce; po smrti svého muže vedla se synem hostinec v Novém Bydžově

Němcová, Theodora

(1841–1920), v korespondenci označována též Dora, Dorlička, Dori, Dorotka, Dorka, Dorinka, Bohdanka), dcera Josefa a Boženy Němcových

Němec, František

(1809–1878), v korespondenci označován též švagr, strýc), bratr Josefa Němce, byl dozorcem v cukrovaru v Novém Bydžově

Němec, Hynek

(1838–1853), první syn Josefa a Boženy Němcových, zemřel na tuberkulózu

Němec, Jaroslav

(1842–1898), v korespondenci označován též Jaroušek, Drahotín), nejmladší syn Josefa a Boženy Němcových; v dubnu 1860 odjel studovat na malířskou akademii do Mnichova, počátkem února 1861 se vrátil do Prahy; pracoval u fotografické firmy bratrů Wintrových na Příkopě

Němec, Josef

(v korespondenci označen též Josef Vavřinků), synovec J. a B. Němcových, syn Vavřince Němce a Kateřiny Němcové, hospodský a řezník v Novém Bydžově

Němec, Josef

(1805–1879), manžel B.N. (svatba 12.9.1837); vystudoval gymnázium v Hradci Králové; ze studia na filozofické fakultě byl odveden do armády, ze které byl roku 1837 propuštěn a stal se zaměstnancem finanční stráže; za služby v Kostelci u Náchoda se seznámil s B.N.; jako prozatímní inspektor finanční stráže sloužil v Josefově (1838), v Litomyšli (1839), v Polné (od zimy 1840) a 1842 v Praze, kde se společně se ženou účastnil českého kulturního života; roku 1845 odešel s rodinou jako komisař finanční stráže do Domažlic, za účast na tamním vlasteneckém dění byl přeložen do Všerub (podzim 1847–červenec 1848) a Nymburka (červenec 1848–únor 1850), a posléze do Liberce (únor 1850); v roce 1848 kandidoval za poslance do Českého sněmu; roku 1851 přijal místo vrchního komisaře v Uhrách (do srpna 1851 Miškovec, poté Balašovy Ďarmoty); přispíval do Květů, Pražských novin aj.; v dubnu 1853 byl postaven mimo službu a bylo proti němu zavedeno vyšetřování pro činnost a postoje v roce 1848, jako vyšetřovaný se vrátil do Prahy (únor 1855), v listopadu nato bylo vyšetřování ukončeno a byl soudně degradován, za účast na pohřbu K. Havlíčka byl odsouzen k osmidennímu vězení (trest odpykán v září 1856), koncem roku 1856 mu bylo přiděleno místo úřadnického oficiála na celním úřadě ve Villachu, v září 1857 odešel na vlastní žádost ze státní služby a od poloviny října 1857 nastoupil místo kontrolora v cukrovaru ve Zdicích, v březnu 1858 dostal z cukrovaru výpověď; příležitostně pak revidoval účty pro hraběte Kolovrata, zprvu v Praze (1858), pak v Hrubých Dvorech u Přimdy (1859); roku 1860 získal místo administrátora Národních listů

Němec, Karel

(1839–1901), druhý syn Josefa a Boženy Němcových; po absolvování nižší státní reálky v Praze (1852–1854) nastoupil do učení k známému pražskému zahradníkovi J. Fialovi do tehdejší Společenské zahrady v ulici Na Slupi (srpen 1854–září 1855); na zkušenou odjel do zámecké zahrady v Zaháni v pruském Slezsku (duben 1856–duben 1858), kde žila jeho babička T. Panklová s několika sourozenci B.N.; 1. 5.. 1858 nastoupil do královské zahrady v Sanssouci v Postupimi, od listopadu 1859 v zahradě v Rájci u Brna, od konce srpna 1860 nastoupil v zámecké zahradě v Eisenbergu (Jezeří) v Krušných horách, počátkem roku 1861 se vrátil do Prahy a nastoupil v zahradě Klamovka v Košířích

Němečková, Marie

(1836–1912), školská a sociální pracovnice

Neruda, Jan

V letech 1859–1861 redaktor Obrazů života, vydávaných u A. Augusty

Palacká, Terezie

Roz. Měchýřová, manželka Františka Palackého