Zastavení č. 2 Muzeum Boženy Němcové

Již o průčelí bílé zájezdní hospody, jejíž okna v přízemku měla mříže pěkně kované, při spodku ven vyduté, hlásila se jiřinková slavnost girlandami z chvojí; v jejich zeleni pestřily se jiřiny, jakož i ve věnci kolem bílého plechového lva zavěšeného na železné tyči nade dveřmi.

Alois Jirásek: U nás

Muzeum Boženy Němcové – Steidlerův hostinec, klášter voršilek. 

Původně zájezdní hospoda U Bílého lva, postavená roku 1824 Josefem Steidlerem na rozvalinách maloskalické tvrze, pozbyla s rozvojem železniční dopravy v druhé polovině 19. století na významu, zakladatelův syn Václav proto hostinec roku 1877 prodal jeptiškám řádu voršilek. Slavná česká hospoda byla postupně přestavěna a přeměněna v klášter s německým výchovným ústavem. Klášter koupil roku 1919 továrník Zdenko Böhm, zboural kapli a budovu nad řekou přestavěl do dnešní podoby. Böhmovi byl majetek znárodněn. Do 60. let 20. století se v objektu v objektu nacházely byty, byl zde internát textilního závodu TIBA ze Dvora Králové nad Labem.

Roku 1962 byla u příležitosti 100. výročí spisovatelčina úmrtí dokončena nákladná rekonstrukce Steidlerova hostince slavnostním otevřením renovované expozice Muzea Boženy Němcové, které sem bylo přemístěno ze staré radnice na českoskalickém náměstí. Budova byla dána téměř do původního stavu, z bývalé kočárovny vznikla výstavní síň a po vybourání klášterní zdi mezi muzeem a farou byl založen Jiřinkový park. První české literární muzeum počalo psát novou kapitolu svých dějin a stalo se uznávaným partnerem literárních historiků. Kromě činnosti výstavní, publikační či kulturní zpracovává bohaté sbírkové, knihovní a archivní fondy.

Co na informační desce nenajdete…..

V objektu muzea najdete stálou expozici věnovanou životu a dílu Boženy Němcové, expozici Bitva u České Skalice 28.6. 1866, stálou galerii obrazů Julie Winterové Mezerové a Josefa Vondráčka. Každoročně se konají další doprovodné výstavy a pravidelně začátkem září se v celém areálu koná výstava jiřinek. Muzeum udržuje tradici pěstování exotických krásek nejenom v Jiřinkovém parku, ale také na tvrzi a na políčkách u řeky.

Jsou místa, na nichž více než jinde cítíme úctu k minulým časům. Patří k nim Jiřinkový sál v bývalém zájezdním Steidlerově hostinci U Bílého lva. Roku 1836 jej nad kočárovnou svého hostince ve Skaličce (Malé Skalici, dnes součásti České Skalice) postavil kovář a kuršmíd Josef Steidler a spolu s nadšenými vlastenci a pěstiteli jiřinek ho zasvětil obrozeneckým slavnostem těchto květin. Ve dnech 13. a 14. září 1837 se zde konaly první slavnosti jiřinek – výstava květů a jiřinkový bál. Královnou plesu se tehdy stala ještě neznámá Barbora Němcová. Dva dny před tím měla svatbu v sousedním kostele a svatební hostinu ve Steidlerově hostinci.

 Slavnosti jiřinek se konaly každoročně do roku 1847. Navštěvovali je pravidelně dramatik Václav Kliment Klicpera, nakladatel Jan Hostivít Pospíšil, přírodovědec Josef František Smetana a další osobnosti českého národního života. Třetího jiřinkového plesu se zúčastnil mladý Bedřich Smetana a v upomínku na milé chvíle zde prožité složil Jiřinkovou polku. Roku 1840 přijel do České Skalice Ľudovít Štúr, představitel slovenského národního obrození. Božena Němcová se slavností zúčastnila podruhé roku 1844 v doprovodu svého lékaře a rádce Josefa Čejky.

Pomník Barunky Panklové. Pomník byl odhalen v parku před muzeem 13. září 1970. Jeho autorkou je akademická sochařka Marie Uchytilová-Kučová.

Stará fara. V barokní budově z roku 1731 bydleli dva významní čeští vlastenci – páter František Hurdálek, pěstitel jiřinek a zakladatel slavností jiřinek, a P. Josef Myslimír Ludvík, regionální historik a kronikář.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní barokní podobu získal roku 1725. Z vnitřního vybavení je pozoruhodné řezbářské dílo Severýna Stolaře Nanebevzetí P. Marie na hlavním oltáři (1732) či cínová křtitelnice s nejstarším dochovaným písemným záznamem jména Česká Skalice (1490). V kostele si vzal Johann Pankel Terezii Novotnou, matku Barunky, budoucí spisovatelka se zde provdala za hrdého českého vlastence Josefa Němce.

Maloskalická tvrz. Vznikla ve druhé polovině 13. století u křižovatky kladské a úpské stezky jako tvrz kolonizační. Po třicetileté válce zpustla a její dnešní podoba jen naznačuje původní rozsah.