Jmenný restřík osob okolo Boženy Němcové

Amerling, Karel Slavoj

(1807–1884), všestranné vzdělaný lékař, budovatel Budče, spolupracovník a také nápadník A. Weissové, provd. Čelakovské (B. Rajské) z dob zakládání tamní dívčí školy; v roce 1847 se oženil s Františkou Svatavou Michalovicovou

Amerlingová, Františka Svatava

(1812–1887), rozená Michalovicová, manželka K.S. Amerlinga; vedla českou dívčí školu

Augusta, Antonín

(1832–1866), majitel tiskárny v Litomyšli, nakladatel, v 50. letech dal svůj podnik do služeb vzmáhající s české literatury, od konce roku 1859 vydával časopis Obrazy života, v dvouletí 1862–1863 vydal první, osmisvazkové sebrané spisy BN, roku 1863 odešel od rodiny do Ameriky, kde žil pod přijatým jménem Elsner

Barák, Josef

(1833–1883) básník, redaktor, publicista a politik, redigoval almanach Máj na rok 1858m běnž B.N. publikovala povídku Chyže pod horami

Bekl, Josef

bratr F. Bekla, malíř, vynikl jako fotograf, majitel fotografického závodu, 1859 opustil Prahu

Bekl, Rantišek (Franz)

známý Němcových již z jejich prvního pobytu v Praze, ve zdickém cukrovaru zaměstnán jako úředník; po výpovědi (leden 1858) bydlel v Praze, Němcovy navštěvoval a vedl Jaroslava v kreslení

Bellmann, Karl

(1820–1983), majitel stejnojmenného pražského nakladatelství, byl v kontaktech s českými literáty perzekvovanými za činnost v roce 1848 a pak se začínajícími májovci; nakladatel časopisu Erinnerungen, kde vyšel zkrácený překlad Babičky

Bendl, Václav Čeněk

(1832–1870), v korespondenci označován též Vašek, Vaš., Wenzl, Bendlík), autor humoristických povídek a básní se sklonem k satiře, překladatel Puškina, přispěvatel almanachu Lada Nikla, po studiích na pražském Akademickém gymnáziu se příležitostně živil jako překladatel, učitel jazyků či korektor v tiskárně; policejně vyšetřován za vydávání studentských časopisů v době studia (1853) a pro podezření ze styku s politicky kompromitovanými osobami (roku 1855 pomáhal zprostředkovat J. Knedlhansovi Lublinskému styky s politickými vězni v Terezíně); B.N. vídal již jako gymnazista v Nymburce v roce 1848, v letech 1854–1855 se s ní sblížil v družině J.V. Friče, tehdy vydával za účasti B.N. satirický sborníček Rachejtle; roku 1856 byl na přímluvu V. Štulce přijat do kněžského semináře v Českých Budějovicích; zprostředkovával písemný styk mezi H. Jurenkou, u kterého v Březnici několikrát pobýval, a BN; po vysvěcení (29.7.1860) sloužil v Březnici, poté v Klatovech; mezi jeho přátele patřili H. Jurenka, u kterého v Březnici občas pobýval K. Kulich a A. Tille

Bienengräber

sekretář vévodkyně Zaháňské

Borová, Marie, sousedsky Borka

žena rychtáře Jana Bora v Chrastavcích na Domažlicku

Braxatoris, Ondrej

(1820–1872), pseudonymem Andrej Sládkovič, evangelický farář a slovenský básník

Bunzel, Jakob Michael

vlastník komisionářské a dopravní firmy, Němcovi prostřednictvím jeho cest pro cukrovar ve Zdicích posílali dopisy a různé věci

Čejka, Josef

(1812–1862), MUDr., lékař, spisovatel, překladatel, hudební a literární teoretik a kritik, tvůrce české lékařské a hudební terminologie. Léčil BN, když po porodu syna Jaroslava v Praze na podzim r. 1842 onemocněla, uváděl ji do literárního života a do české společnosti, byl jejím ctitelem a spojkou na nakladatele J. Pospíšila. Za druhého pobytu BN; v Praze ji seznámil s mladším lékařem V. D. Lamblem

Čelakovská Bohuslava

(1817–1852), vlasteneckým a spisovatelským jménem Bohuslava Rajská, vlastním rodným jménem Antonie Reissová (v korespondenci označována též Bohuslava, Antonie, Toninka). Po smrti matky žila u sestra Karoliny Staňkové a jejího chotě MUDr. V. Staňka a stávala se vůdčí osobností v kroužku českých žen a dívek, který se scházel také u její druhé sestry Johany (Hany), provdané za JUDr. J. Friče, a který se věnoval mj. přípravě encyklopedie pro ženy a budování české dívčí školy v Budči. Takto ji poznala a ctila BN, která ovlivnila její volbu životního partnera. Roku 1845 odešla do Vratislavi jako druhá žena F. L. Čelakovského, po jeho boku se vrátila do Prahy až roku 1849; zemřela na tuberkulózu. Přátelství s BN. Udržovala pomocí dopisů, k nimž se připojovat občas i F. L. Čelakovský. Po návratu do Prahy kontakty s BN slábly.

Čelakovský, František Ladislav

(1799–1852), básník, překladatel; v letech 1834–1835 redigoval Pražské noviny s beletristickou přílohou Česká včela, pro kritiku řeči ruského cara k Polákům byl tohoto místa zbaven a vystaven perzekuci. Stálé zaměstnání získal až roku 1842 jako profesor na nově zřízené stolici slavistiky ve Vratislavi. Po smrti první ženy Marie, rozené Ventové (zemřela v dubnu 1844), přijel v červenci 1844 do Prahy, byl (současně se S. Hroboněm) hostem MUDr. V. Staňka; 9. srpna 1844 mu A. Reissová (B. Rajská) slíbila svou ruku, dva dny nato proběhly zásnuby a 2. dubna 1845 byla svatba. Po ní novomanželé odjeli do Vratislavi. Do Prahy se vrátili až v roce 1849, kdy byl F. L. Čelakovský jmenován profesorem slavistiky na pražské univerzitě. Věnoval se též sestavování čítanek pro nově zřízené české střední školy. Zemřel krátce po smrti své druhé ženy.

Čermáková, Josefina

roz. Veselá, matka malíře Jaroslava Čermáka, podporovatelka BN

Černý, Jan

měšťan a statkář v Nymburce, vystudoval práva na pražské univerzitě, Němcovi se s ním seznámili za svého pobytu ve městě v letech 1848–1849

Čulen, Martin

(1823–1894), pedagog a publicista, ze studií teologie ve Vídni založil slovanskou knižnici, v roce 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze, od roku 1851 byl profesorem matematiky v Banské Bystrici; BN se s ním seznámila za návštěvy Slovenska roku 1855

Daněk, Josef

(1819–1890), přítel Josefa Němce; studoval gymnázium a filozofii v Praze, ze zdravotních důvodů ve studiu nepokračoval, věnoval se pivovarnictví, podnikal na Slovensku, pak se usadil v Chlumci nad Cidlinou a od roku 1868 žil na svém statku v Novém Městě u Chlumce nad Cidlinou

Dlabač, Jan

lékař, přítel Němcových v Nymburce, autor dějin města (zůstaly v rukopise)
Drahoňovský, František K.
(1812–1881), humorista, přispíval do České včely, Humoristických listů, Lumíra, společně s Josefem Koublem uspořádal humoristický almanach Krakonoš

Dusbaba, Pavel

nadřízený Josefa Němce v Liberci; obě rodiny se ve městě s převažujícím německým obyvatelstvem čile stýkaly

Erben, Karel Jaromír

(1811–1870), autor Kytice, sběratel a vydavatel pohádek a českých národních písní; 1850 sekretář Muzea, od roku 1851 archivář města Prahy; s B.N. se literárně setkával o jejích prvních pohádek v roce 1844, osobně se stýkali jen výjimečně

Fastr, Petr

(1801–1870), domažlický rodák, pražský vlastenecký hostinský

Fiala, Josef

známý pražský vrchní zahradních se Společenské zahrady v ulici Na Slupi, kde se vyučil Karel Němec

Franta Šumavský, Josef

(1796–1857), v korespondenci označování Šumavský) filolog, učitel, zabýval se slovníkářstvím, spolupracoval na Jungmannově slovníku; prokazoval rodině Němcových cenné praktické služby; chystal slovník jazyka slovanského šesti hlavních nářečí, který zůstal nedokončen a až na vstupní sešity nevydán když roku 1853 B.N. odjela do Uher, staral se o její školou povinné syny Hynka a Karla; B.N. napsala jeho nekrolog

Frantová, Markéta

Sestra filologa a slovníkáře Josefa Franty Šumavského

Frič, Josef

(1804–1876), JUDr., advokát;manžel Johany (Hany) Fričové, sestry A. Weissové, provd. Čelakovské (B. Rajské) a švagr V. Staňka, otec J.V. Friče; v roce 1848 poslanec říšského sněmu všestranně angažovaný v politickém dění

Frič, Josef Václav

(1829–1890), syn JUDr. Josefa Friče, básník, prozaik a novinář, účastník revoluce 1848, radikální demokrat, roku 1849 odsouzen k 18 rokům vězení, v dubnu 1854 amnestován; hned po návratu do Prahy inicioval vydání almanachu Lada Nióla (1854); od roku 1859 žil 20 let v emigraci

Garba

ďarmotský obchodník; Josef Němec u něj po své suspendaci v roce 1854 vypomáhal

Hanka, Václav

(1791–1861), spisovatel, spolutvůrce Rukopisů královédvorských a zelenohorského, znalec a učitel slovanských jazyků, zvl. ruštiny,sběratel lidových písní; od roku 1823 do konce života pracoval jako knihovník Národního muzea, tak s ním přicházela do styku B.N.