Centrálním prvkem Jiřinkového parku je socha sedmnáctileté Barunky Panklové odhalená za účasti zástupů občanů 13. září 1970. Autorkou sochy je Marie Uchytilová-Kučová, česká sochařka a medailérka.
Marie Uchytilová se narodila 17. ledna 1924 v Kralovicích. Patří ke generaci žáků průkopníka českého medailérství Otakara Španihela, pod jehož vedením studovala v letech 1940 až 1950 speciální školu na Akademii výtvarných umění. Vysokoškolskému studiu předcházelo studium sochařství u prof. Otakara Waltera rovněž v Plzni. Po získání absolutoria na AVU v roce 1950 se medailérka Marie Uchytilová stává členkou Svazu výtvarných umělců.
Svou první miniaturu vytvořila Marie Uchytilová již jako dítě v roce 1932. Jejím prvním velkým úspěchem v oblasti medailérství byla účast na mezinárodní výstavě FIDEM v Paříži v roce 1949. Světových výstav FIDEM i celostátních výstav SČVU se od té doby umělkyně účastnila pravidelně a její tvorba získala řadu ocenění. Především to bylo uznání Akademie věd a umění za sochu Mládí, první cenu získala v soutěži „Barunka-Božena Němcová sedmnáctiletá“ pro Českou Skalici a cenu za medaili věnovanou památce devadesáti čtyř zavražděných lidických dětí. Je rovněž autorkou naší jednokorunové mince, která byla u nás oficiálně v platnosti od roku 1957 do dob nedávných.
V sochařském díle Marie Uchytilové převažuje dětská tématika. Přes dvacet let se věnovala této problematice, zejména v monumentálním díle památníku dětských obětí války, který je věnován lidickým dětem společně popraveným v Schelmu v Polsku roku 1942, který má však být i symbolem všech dětských obětí druhé světové války. Marie Uchytilová tak vytvořila ojedinělé sochařské dílo, které se stalo připomínkou nebo spíše jakýmsi protestem proti všem válečným konfliktům. Nicméně působivá jsou i další díla připomínající největší tragédii tohoto století, a sice Lidická matka a Vězeň 20. století, který je rovněž zpodobněn jako malý chlapec. V roce 1983 obdržela Marie Uchytilová od Československého svazu protifašistických bojovníků medaili Zasloužilý bojovník proti fašismu. Ne v každé době byla její práce však oceňována.
V sedmdesátých letech v období normalizace se dostává sochařka do „nemilosti“ a práce na památníku financuje sama. Když v 16. listopadu 1989 Marie Uchytilová umírá, jako by její dílo upadlo v zapomnění. Dosud neexistují souborné popisné katalogy sochařských ani ražných prací Marie Uchytilové. Mimo jiné zpodobňovala řadu předních českých osobností, jakými byli např. Josef Mánes, Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský, Petr Bezruč, Jan Evangelista Purkyně. Nesporně však jejím největším životním dílem zůstává odkaz v podobě sousoší lidických dětí, které je věčným mementem nesmyslných válek, násilí páchaného na nevinných lidech i fašistické ideologii, která bohužel přežívá do dnešních dnů.
Sama autorka, která se věnovala i básnické tvorbě, o tom napsala: „Vracím ve jménu míru 82 dětí národa na jejich rodnou pláň, jako varující symbol milionů zavražděných dětí v nesmyslných válkách lidstva. Po sochách posílám poselství srozumění národům: Nad společným hrobem dětí se usmiřuje s domem dům.“
Další článek o Marii Uchytilové
