Geologie údolí
Česká křídová tabule, zasahující do Babiččina údolí z úrodné Polabské nížiny, přechází zde v oblast podkrkonošského permokarbonu a spodního triasu. Její podloží tvoří prvohorní vrstvy karbonského a permského útvaru a místy i starohorní krystalinické horniny. Od Viktorčina splavu v délce několika se metrů lze na pravém břehu řeky Úpy sledovat styk geologických útvarů rozdílného stáří.
Nejstarší jsou svrchnoproterozoické novoměstské fylity. Do Babiččina údolí pronikají z Orlicko-kladské oblasti, jsou jemně lupenité, stříbrošedé až černošedé, s hedvábným leskem na břidličných plochách, často intenzivně provrásněné. Na fylity nasedají karbonské písčité slepence s vložkami arkózových pískovců. Bazální slepence obsazují valouny křemenců a křemene o průměru až 20 cm. Směrem k nadloží se valouny zmenšují, polohy pískovců jsou hojnější, až později převládnou. Na souvrství karbonských pískovců a slepenců nasedají na pravém i levém břehu Úpy druhohorní cenomanské a spodnoturonské pískovce a opuky. V nejvyšších částech údolních svahů jsou tyto svrchnokřídové sedimenty překryty tenkou vrstvou štěrkopísků úpské terasy a spraší.
