Ale v zámku? Tam nebylo žádného pořízení! Tu běžel premovaný sloužící, tu komorná v hedvábí, tu pán a zase pán, a každý nesl hlavu výše, než mu narostla, a vyšlapoval si jako ti pávi, co jedině právo měli na trávníku se procházet. Jestli některý z nich babičku pozdravil, řekl jen tak zběžně „Guten Morgen“ nebo „Bon jour“, a babička se začervenala a nevěděla, má-li říci „Až na věky“ nebo „Dejž to Pánbůh“. Vždy říkávala doma: „Tam v tom zámku je pravý babylon!“
Božena Němcová: Babička
Ratibořický zámek je znám především jako letní sídlo vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské, příslušnice vysoké šlechty, jejíž skutečný vztah k poddaným Božena Němcová v Babičce zidealizovala z touhy po lidské a životní harmonii. Objekt byl postaven roku 1708 nedaleko pusté ratibořické tvrze Vavřincem Piccolominim jako jednopatrový barokní zámeček s kaplí ve stylu malých italských letohrádků.
Roku 1800 zámek přebudovala Kateřina Zaháňská v moderní empírové sídlo. Za vlády Schaumburgů bylo průčelí zámku sice rozčleněno lizénami a šambránami, ale architektonická střídmost evropského klasicismu mu dodnes dodává zvláštního půvabu. Roku 1811 byl na volném prostranství před zámkem stržen původní dvůr a na dnešním místě postaven nový. Z rybníčku k napájení dobytka dala vévodkyně upravit jezírko a na louce před zámkem park.
Po druhé světové válce přešel zámek do majetku státu. První poschodí bylo vybaveno dobovým nábytkem z různých zámků v Čechách, aby připomínalo prostředí, v němž žila paní kněžna z Babičky. Při opravách roku 1964 se v několika pokojích podařilo odkrýt a restaurovat původní malby z dob Kateřiny Zaháňské. Od roku 1978 je zámek spolu s některými dalšími objekty v údolí národní kulturní památkou.
