Život v řece
Úpa je se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem nejvýše pramenící českou řekou. V Babiččině údolí se Úpa zařezává křídovými a karbonskými sedimenty až do krystalinického podloží.
V roce 2007 byl představen projekt Čistá horní Úpa, který pozitivně ovlivní čistotu vody v řece. Koncept zahrnuje opravy stávající a zbudování nové kanalizační sítě, kterou bude doprovázet modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod. Napojeny budou obce Horní Maršov, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky a Trutnov.
Úpa přijímá v Babiččině údolí několik méně významných přítoků vytvářejících malá, ale hluboce zaříznutá boční údolí a rokle.
Na středním toku žijí zejména lipani podhorní, kteří nepotřebují tak okysličenou vodu jako pstruzi. Dále v řece žijí kapr obecný, štika obecná, lín obecný, úhoř říční, pstruh americký duhový, vzácně i pstruh potoční, tloušť, plotice obecná a okoun říční, z drobných ryb mřenka mrarovaná a hrouzek obecný, z tzv. plevelných druhů střevle potoční, ouklej obecná a perlín ostrobřichý.
V prvních letech po napuštění přehrady Rozkoš pronikali do řeky Úpy v době tření ve velkém množství draví okouni a štiky až k Viktorčinu splavu a nepříznivě ovlivňovali již tak nízký stav ryb v řece. Po určité době se stav dravých ryb v přehradě ustálil a jejich příliv do Úpy postupně slábne.
