Zastavení č. 3 Historie údolí

Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo.

Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

Dnes je Babiččino údolí národní přírodní památkou (333 ha), definovanou jako přírodní útvar menší rozlohy, naleziště nerostů nebo vzácných i ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním ekologickým i estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.

Kulturními památkami jsou nemovité a movité věci i jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti i mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Kulturními památkami jsou proto Steidlerův hostinec (Muzeum Boženy Němcové) a areál Barunčiny školy, dále drobné umělecké památky na území celého Českoskalicka. Ratibořické památky jako např. zámek či Staré bělidlo užívají statut národní kulturní památky.

foto: Martina Kolinská 

Przystanek nr 3 Historia doliny

Kraina rozciągająca się od Czeskiej Skalicy wzdłuż rzeki Úpy na północ została po raz pierwszy nazwana Doliną Babuni (Babiččino údolí) w 1878 roku przez Otakara Jedličkę, lekarza i pisarza pochodzącego z miejscowości Smiřice, ale dopiero po latach nazwa ta stała się ogólnie znana. Niedługo po powstaniu pierwszej Republiki Czechosłowackiej w 1918 roku lokalny samorząd podjął próbę upaństwowienia Ratibořic w celu utworzenia w dolinie parku narodowego, a w pałacu miał powstać ośrodek dla sędziwych pisarzy. Efektem tych starań była jednak tylko regulacja rozwoju tego terytorium. Dziś Dolina Babuni jest narodowym zabytkiem przyrody (333 ha), definiowanym jako formacja przyrodnicza na mniejszym obszarze, miejsce występowania minerałów lub rzadkich i zagrożonych gatunków we fragmentach ekosystemów, o narodowym znaczeniu ekologicznym i estetycznym, również taka, która, oprócz przyrody, została ukształtowana przez działalność człowieka.