Muzeum Boženy Němcové
Česká Skalice
Mapa webu
rozšířené vyhledávání
cz

Překlad (translations)

Česká Sklalice

Dotazy a odpovědi

mbn

VÝBĚR ODPOVĚDÍ NA ČASTO KLADENÉ OTÁZKY:

DOTAZ: Jak se jmenovali rodiče Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Johann Baptist a Marie Magdalena Terezie Panklovi.

DOTAZ: Do jakých časopisů přispívala Božena Němcová?

  • ODPOVĚĎ: Květy, Česká včela, Horník – almanach, Časopis Musea Království českého, Česká pokladnice – kalendář, Koleda – kalendář, Lada Nióla – almanach, Lumír, Máj – almanach, Moravské noviny, Moravský národní list, Národní noviny, Obrazy života, Perly české – almanach, Posel z Prahy, Poutník z Prahy, Pražské noviny, Rachejtle, Kalendář učitelský, Štěpnice, Zlaté klasy, Živa.

DOTAZ: V jakém nákladu vyšlo 1. vydání Babičky 1855?

  • ODPOVĚĎ: Náklad prvního vydání není znám.

DOTAZ: Co je napsáno na náhrobku Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Na spodní části pomníku z roku 1869 najdete reliéfní výjev z Babičky od Tomáše Seidana (1830—1890), portrétní reliéf výše je od Tomášova bratra Václava Seidana (1817—1870). Pod portrétním reliéfem je text: BOŽENA NĚMCOVÁ * nar. 4. února 1820, zemř. 21. ledna 1862. Na desce hrobu je pak uvedeno: SYN JAROSLAV +1898, DCERA DORA +1920.

DOTAZ: V kolika bytech bydlela Božena Němcová v Praze?

  • ODPOVĚĎ: Při prvním pobytu v Praze bydleli Němcovi Na Poříčí v domě U Zeleného stromu. Později prošla rodina několika dalšími byty: v Ječné ulici 516/28 začala Němcová psát Babičku, ale dokončila ji Pod Emauzy, v dnešní Vyšehradské 1378/45. Mezi dalšími pobyty najdeme Štěpánskou čp. 647/45 a Řeznickou 1360/13, dále pak ve Vodičkovu a opět ve Štěpánskou dům u U Archy Noe čp. 544. Po návratu z Litomyšle zemřela v Praze Na Příkopech v domě U Tří lip. (Vladimír Kovářík, Literární toulky Prahou, 1980. Odpověď neřeší případné přečíslovaní domů.)

DOTAZ: Jak se jmenovali sourozenci Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Sourozenci Boženy Němcové: Jan Josef (1821), Johana (1823–1824), Josef Ludvík (1824–?), Ferdinand Ludvík (1826–1826), August (1827–1828), Konstancie (1829–1836), Marie Teresie (1830–?), Augustin (1832–1834), Adelheida (1833–1834), Adelheida (1835?), Gustav (1837–?), Otto Vilém (1840–?).

DOTAZ: Kdy přesně a kde prosím vznikla poslední fotografie Boženy Němcové, na které je už velice pohublá a nemocná? Kdo Němcovou fotil? 

  • ODPOVĚĎ: Poslední fotografii Boženy Němcové pořídil Wilhelm Rupp ve svém pražském ateliéru, který sídlil na dnešním Smetanově nábřeží (tehdy čp. 334), koncem roku 1859. Dnes je fotografie nezvěstná, víme o ní ale z dopisu synu Karlovi z 19. prosince 1859. Fotografie měla být podkladem pro reprodukci podobizny v Augustových sebraných spisech. Z reprodukce nakonec sešlo. Předchozí, dodnes existující fotografická podobizna (tzv. ambrotypie), pochází asi z roku 1859 a její autor není znám.

DOTAZ: Proč vystupuje Božena Němcová v knize Babička jako Barunka?

  • ODPOVĚĎ: Babička není životopis. Němcová nevystupuje v knize Babička jako Barunka. Jednou z postav povídky je – vedle babičky – děvčátko Barbora. Barunka je domácká podoba jména Barbora.

 DOTAZ: Co se stalo s nemanželským dítětem Dory Němcové, kolika let se dožilo, byl to chlapec či dívka a zda ho vychovávala Dora, nebo skončilo někde v ústavu.

  • ODPOVĚĎ: Povolání učitelky, které Theodora Němcová (19. června 1841, Polná – 6. února 1920, Praha) vykonávala, bylo v Rakousku vázáno na povinnost celibátu, tedy bezdětnosti. Podle názorů některých badatelů se Němcová ale sblížila s ženatým mužem Václavem Fejfarem a kolem r. 1880 měl začít jejich utajovaný vztah. Během přerušení zaměstnání „pro nemoc“ Němcová dne 22. března 1883 porodila v Praze chlapce Alfreda Theodora, který byl pokřtěn 25. března 1883. V matrice je jako matka uvedena Bohdana Němec a jako otec Alfred Beneš (nar. 1854 v Jičíně). V matrice je také připojena poznámka o úmrtí dítěte (13. prosince 1886 ve Slaném, záškrt). O dítě se z výše uvedených důvodů starali příbuzní – nikoli Fejfarovi, ale Benešovi. Z toho lze také soudit, kdo byl otcem nebohého chlapce.

DOTAZ: V kolika letech začala BN psát knížky?

  • ODPOVĚĎ: První knížku vydal Němcové 20. června 1845 Jaroslav Pospíšil a byl jí první svazek Národních báchorek a pověstí. Pokud se Němcová narodila roku 1820, pak jí její první knížka vyšla v 25 letech. Němcová však začala psát dříve, než začala publikovat, a to během jejího pobytu v Praze (1842–1845). To znamená, že s literární tvorbou začala (časopisecky) zhruba ve svých 23 letech. Nejprve to byly první básně v Květech (1843: Ženám českým, Slavné ráno, 1844: Vodník). První pověst, Silný Ctibor, vyšla 1. října 1844 v České včele. Poetická tvorba stojí tedy na úplném počátku jejího psaní, následují sběry a úpravy pohádek a pověstí. V roce 1852 v Helceletově kalendáři Koleda vychází povídka Baruška, kterou můžeme považovat za počátek jejího vlastního prozaického díla. (Poznámka: Bibliografii Boženy Němcové vydal roku 1962 Miroslav Laiske)

DOTAZ: Jaké bylo spojení Boženy Němcové a Dorothey Perigordové. Mohla to být její matka?

  • ODPOVĚĎ: Nemáme žádné poznatky o tom, že by Božena Němcová a Dorothea von Biron měly cokoli společného.

DOTAZ: Kde přibližně se nacházel hrob Hynka Němce na Olšanech? Poblíž hrobu K. Havlíčka Borovského? Nebo jak daleko od něho? V jakém čísle bydlela Božena Němcová ve Štěpánské ulici – poprvé s rodinou a podruhé když opustila Josefa Němce a bydlela s Dorou na rohu Štěpánské a Žitné – bylo to č. 8 nebo 17?

  • ODPOVĚĎ: Podle dostupných informací není známo, kde byl Hynkův hrob. Nevědí to ani potomci Boženy Němcové. / Literatura uvádí dva pobyty ve Štěpánské ulici – nejprve v čp. 647/45 (od léta 1855), později od 8. května 1860 v podnájmu bytu v čp. 544 (U Archy Noe).

DOTAZ: Je známo jaký měly děti BN v dospělosti pohled a názor na její literární dílo a vlasteneckou činnost? Hlásily se k jejímu kulturnímu odkazu, "staraly" se o něj?

  • ODPOVĚĎ: Děti BN se pochopitelně k odkazu na činnost své matky hlásily, o „druhý život“ BN se do své smrti starala především Dora, která poskytla např. informace Josefu Lelkovi pro článek Z rodinných pamětí dcery Boženy Němcové Theodory (ve sborníku Václava Černého, 1912). Jiné odkazy najdete i v edici „Jen kdyby ta mama byla jiná“ od Heleny Kokešové (Literární archiv č. 34, Památník národního písemnictví) nebo v knížce Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora od Vladimíra Úlehly (2007). Pozůstalost po matce prodala Dora r. 1919 Klubu československých turistů v České Skalici. Na tomto základě potom vzniklo samo Muzeum Boženy Němcové.

DOTAZ: Kdo je autorem obrazu, na kterém je Božena Němcová s Josefem Němcem na Jiřinkové slavnosti?

  • ODPOVĚĎ: Pokud myslíme to samé, autorem ilustrace, na které je Josef Němec s Barborou Němcovou na jiřinkovém bále r. 1837, je Adolf Kašpar. Obrázek namaloval do knihy Aloise Jiráska U nás.

DOTAZ: S kým měla Viktorka své druhé dítě a popř. kdo se o něj staral?

  • ODPOVĚĎ: Viktorka porodila své druhé dítě — chlapce Jana — 14. srpna 1834 v Červené Hoře. O jeho otci ani osudu není nic známo.

DOTAZ: Jak dlouho a kde vlastně chodila Božena Němcová do školy. A také mi není jasné, zda se ve škole vyučovalo česky nebo německy?

  • ODPOVĚĎ: Barbora Panklová byla „zapsaná“ do českoskalické školy v letech 1824–1830, školu navštěvovala pravděpodobně od roku 1826. Dále pak v letech 1830 až 1833 sem docházela na (nedělní) opakovací hodiny. Edici dokumentů k tomuto období má Miloslav Novotný v knize Život Boženy Němcové I: Dopisy a dokumenty do roku 1848 (Praha : Československý spisovatel, 1951) od str 26. O školní docházce populárně píše Helena Sobková (Tajemství Barunky Panklové, 1997) a odborně např. Jaroslav Šůla (Sedm úvah historika o původu, datu a místu narození české spisovatelky Boženy Němcové aneb Babička rodopisným pramenem?

DOTAZ: Je dochován rukopis nebo jeho kopie Boženy Němcové k pohádce O dvanácti měsíčkách?

  • ODPOVĚĎ: V archivu muzea rukopis není, nevíme, zda je k dispozici v jiné paměťové instituci. Obecně se dá říci, že starší rukopisy Boženy Němcové se nedochovaly.

DOTAZ: Jaký byl život Boženy Němcové v Nymburce?

  • ODPOVĚĎ: Hledejte v knize Jana Vondráčka Božena Němcová v Nymburce 1848 až 1850, kterou v roce 1913 vydal Jan Minář. Jinak více zmínek o Nymburce má Václav Tille (Božena Němcová) v kapitole Domažlice, Všeruby, Nymburk, Liberec 1845–1850.

DOTAZ: Odkud a proč přijela babička ve stejnojmenné knize na Staré bělidlo? Děkuji, Nosek

  • ODPOVĚĎ: Odpověď je hned na začátku první kapitoly v Babičce.

DOTAZ: Kde je/byl pohřben syn Boženy Němcové Hynek.

  • ODPOVĚĎ: Pohřeb Ignáce Josefa Němce (zemřel 19. října) měl proběhnout 21. října 1853 v 16 hodin, jeho průběh sledovala policie – v hlášení místodržiteli je zdůrazněna okolnost, že při pohřbech studentů nebývá obvyklé, aby je doprovázely všechny třídy ústavu i s profesory. (Na pohřeb se spolužáci složili!) Hlášení se dostalo i do Vídně, která pohřeb označila „za zcela nemístnou demonstraci“, a učitelský sbor musel svou účast vysvětlovat. Hynek byl pohřben na olšanském hřbitově. (Ivanov)

DOTAZ: máte v muzeu portrét Němcové malovaný za jejího života? Pokud ano, o jakou techniku se jedná?

  • ODPOVĚĎ: Často se udává, že olejomalba na plátně (1845?) od Gustava Vacka je mladá Barbora Němcová. Tu máme ve sbírkách muzea. O tom, že se jedná o BN však odborníci pochybují. 

 DOTAZ: Jak se jmenovali rodiče Johanna Pankla, otce BN? Měl sourozence a jak se jmenovali oni? Co je známo o jejich životě? Děkuji.

  • ODPOVĚĎ: Otec Ferdinand Matyáš (1759), matka Terezie, roz. Heindlová (1757). Děti Jiří (1786), Jan Michael (1789), Kateřina – provdaná Beyerová (1792), Jan Křtitel – otec BN (1794), Ferdinand (1797), Josef (1798), Regina (1799). Je mimo jiné známo, že BN byla ve styku s tetou Kateřinou. Další informace jsou kusé, bylo by nutno provést hlubší rešerši.

 DOTAZ: Jaký měla v životě Boženy Němcové význam Polná ?

  • ODPOVĚĎ: Odpověď v knize Bohuslava Hladíka Božena Němcová a Polná, Polná 1983, nebo v Tillem (Božena Němcová) - kapitola II, oddíl 1. 

DOTAZ: … dočetla jsem se, že Božena Němcová kouřila. Zajímalo by mě, jestli dýmku nebo cigarety, a jak se k tomu vůbec dostala.

  • ODPOVĚĎ: Kouřila i George Sandová, která byla velkým vzorem BN a dokonce nosila i kalhoty. O kouření BN víme z korespondence, sám manžel jí píše z Ďarmot, že se těší, jak po návratu domů budou spolu "bafčit". O motivaci BN ke kouření se můžeme jen dohadovat - snad to byla touha provokovat, snad zachytila (předběhla) módní vlnu kouření.

DOTAZ: Proč se Barbora Novotná (Božena Němcová) přejmenovala na Boženu Němcovou?

  • ODPOVĚĎ: Barbora Novotná se v době svatby už jmenovala Panklová, neboť ji otec tzv. legitimizoval (1831). Jako Panklová, Pankelová či Bankelová byla zapsána již ve škole. Němcová je jméno po manželovi a Barbora se jmenovala pořád. Jako spisovatelka a vlastenka vystupovala však pod jménem Božena. Psala ale i pod jinými jmény. 

DOTAZ: Kde v Ratibořicích žila rodina Johanna Pankla?

  • ODPOVĚĎ: Nejprve v bělidle, které bylo po roce 1830 zbořeno (nikoli ovšem v tom stavení, které se tak dnes nazývá), a potom v novém kamenném domě naproti zámeckému skleníku (stojí v havarijním stavu dodnes u zastávku č. 13 naučné stezky Babiččiny údolí).

DOTAZ: Ve kterém roce vyšla Babička v romštině?

  • ODPOVĚĎ: Není nám známo, že by existoval takový překlad.

DOTAZ: Kde umřela Božena Němcová?

  • ODPOVĚĎ: V Praze.

DOTAZ: Jak Božena Němcová ve své době žila, za jakých podmínek psala své dílo, jaké byly podmínky pro vydání Babičky, jaké byly možnosti vydání...

  • ODPOVĚĎ: O vzniku Babičky vyšla pěkná knížka Jaroslavy Janáčkové Příběh tajemného psaní. V ní jsou odpovědi na položené otázky. A pokud by bylo třeba ještě něco doplnit, jsou tu velmi dobří Tille a Otruba. Tyto knihy mají všechny slušné knihovny.

DOTAZ:  prosím o zodpovězení otázky týkající se úmrtí snad Karla Němce, který měl z důvodů vysokých horeček skočit ze zdi objektu nacházejícího se v obci Zvoleněves.

  • ODPOVĚĎ: Cituji z podkladů Památníku národního písemnictví: Hospodářský správce ve Zvoleněvsi Karel Němec (13. 5. 1874 Tábor – 3. 8. 1911 Zvoleněves) a jeho žena Anna, rozená Stará (1885 – 26. 7. 1952), se velmi přátelsky stýkali s rodinou fotografa Šechtla. Na mnoha rodinných fotografiích se objevuje Karel Šechtl nebo oba manželé. Němcovi měli dceru, která zdědila po své prababičce jméno Božena. Karel Němec zemřel tragicky, ve vysokých horečkách při zápalu plic vyskočil v nemocnici z okna.

DOTAZ: V jakém období psala Božena Němcová (umělecký směr) Divou Báru?

  • ODPOVĚĎ: BN tvořila na přelomu období romantismu a realismu... 

DOTAZ: Jaké byly záliby a koníčky B. Němcové? Kolik uměla jazyků? Čím chtěla být? Měla opravdu 12 sourozenců?

  • ODPOVĚĎ: Němcová mluvila německy a česky, pokoušela se prohlubovat znalosti z dalších slovanských jazyků, neboť to bylo tehdy "v kurzu". Chtěla být spisovatelkou. A dvanáct sourozenců opravdu měla – stačí se podívat do předchozích odpovědí.

DOTAZ: V jakém významu používá Božena Němcová ve své knize Babička slovo šoustat?

  • ODPOVĚĎ: V deváté kapitole čtete: „Pan otec točil pikslou jako mlýnským kolem, pan myslivec šoustal rukávem krásný lovecký nůž (neboť byl v celé parádě), aby své pohnutí zakryli...“ Takže to je jasné, ne? (Holub - Lyer, 1978, mají ve svém slovníku etymologii postavenou na slově šustit.)

DOTAZ: V jakém období vznikala Babička?

  • ODPOVĚĎ: V letech 1853–1855.

DOTAZ: Myslím, že se v mém vlastnictví nachází část dopisu psaný B. Němcovou 2. 8. 1856 dr. V. Lamblovi, kde popisuje pohřeb K. Havlíčka Borovského a kde – jak se zdá – popisuje věnec, který byl od ní Halánkem na rakvi položen jako věnec zhotovaný z bobkové višně tedy ne jako trnovou korunu, jak se traduje. Podle dopisu byla tato idea od B. Němcove a měla symboliku spíše uctění Havlíčkovy literární činnosti než jako výraz mučednictví. Na rakev jej dal oficiálně a ve svém jménu Halánek, protože B. Němcová měla obavu,že by jí to u rakouské policie neprošlo. Halánek se také na ceně podílel. Na hlavě měl Havlíček půl věnec z vavřínu a v ruce dva květy passiflory. Pohřeb byl plánován na čtvrtek, ale kvůli benefici téhož dne pro Tylovy děti byl posunut na pátek 1. 8. 1856.

  • ODPOVĚĎ: Váš dopis je faksimile. Byly jí vydány stovky a byla tak dobře provedená, že se mnoho lidí domnívá, že má originál.

DOTAZ: …zajímalo by mě, jak BN oslovovali přátelé, manžel, rodina... Barboro nebo Boženo?

  • ODPOVĚĎ: podle dcery Dory slavila BN svůj svátek na Barboru, věřila datu narození (4. 2. 1820). V korespondenci ji muž oslovuje téměř výhradně Milá ženo! Ona jeho Milý muži! Děti píší Drahá mámo, milá mámo, drahá mutrdličko, drahá matko, drahá matičko. Cizí lidé mimo rodinu různě: Drahá jemnostpaní (Bendl), Velectěná paní (Jurenka), Blahorodá paní (Augusta), Vážená paní Boženo (Náprstek), Roztomilá Božinko (K. Petrovičková).

DOTAZ: Kdy vzniklo Muzeum Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Muzeum Boženy Němcové vzniklo nákupem pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Dory v roce 1919. (V české Skalici tehdy již existovala muzeum městské).

DOTAZ: Zajímalo by mě, kolik let bylo Magdaleně Novotné, když přijela na Staré Bělidlo?

  • ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že není jisté, kdy se narodila ani kdy přesně přišla do Ratibořic, odhaduje se, že kolem 55 let.

DOTAZ: Kdy a kde byla Božena Němcová na Slovensku? Kde sbírala lidovou slovesnost? V kterých letech tam ty cesty podnikla?

  • ODPOVĚĎ: Pro získání odpovědi doporučujeme mj. seznamy použité literatury v knihách o BN, Václava Tille (Božena Němcová) či edici Miloslava Novotného z padesátých let 20. století. Dále existuji např. kniha Božena Němcová a Slovensko (Bohumil Haluznický). 

DOTAZ: Jak se jmenovaly děti Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Ignác Josef, Karel Jakub, Teodora Vilemína Rozálie a Jaroslav Pavel.

DOTAZ: Jak se jmenují děti babičky?

  • ODPOVĚĎ: Děti Babičky se jmenují Kašpar, Terezka a Johanka.

DOTAZ: Psala BN "vlastní" pohádky - tedy nejen sbírala? A které to například případně jsou.

  • ODPOVĚĎ: Lidové pohádky jsou žánrem lidové slovesnosti a patří k nejstarším a nejrozšířenějším formám ústní slovesnosti. V 19. století dochází u nás i v souvislosti s postupem národního obrození k intenzivnímu sběru lidové slovesnosti a do této doby si musíte zařadit i BN. Ačkoli autorská pohádka se spíše rysem 20. století, přece jen jeden podstatný rys v pohádkách BN (tj. které zapsala BN) najdete. Tím rysem je přetváření nasbíraného materiálu podle filosofických a autorských postojů autorky. Za své zásahy do nasbíraného materiálu byla BN ve své době kritizována, neboť tím porušovala dobový úzus, pravděpodobně i kvůli tomu jsou však dodnes "její" pohádky ceněny. Zkráceně: sama pohádky nepsala.

DOTAZ: Kolik měla Božena Němcová sourozenců a kolik z nich se dožilo plnoletosti?

  • ODPOVĚĎ: Dvanáct, šest.

DOTAZ: …zajímalo by mě zda se ví co bylo předmětem roztržky a ukončením přátelství mezi BN a sestrami Rottovými?

  • ODPOVĚĎ: Příčin bylo pravděpodobně několik. Vztah Němcové a Lambla (původně napádníka Sofie Rottové), změna preferencí Johany po smrti dcery (dostala jméno Božena), konfliktní názory žen na životní a společenské priority. Citují se i "drobnosti", kdy Světlá předala Němcové jakýsi milodar a Božena se o něj okamžitě podělila se svým přítelem. Pro další informace doporučuji článek prof. Janáčkové Božena Němcová a sestry Rottovy (ve světle nových pramenů a souvislostí) v časopise Česká literatura 53 (2005/4).

DOTAZ: Proč si Božena Němcová, rozená Panklová, nenechala své rodné křestní jméno Barbora?

  • ODPOVĚĎ: BN si své jméno ponechala. Dokládají to např. rodinné vzpomínky, které zmiňují dárky k svátku. Božena bylo tzv. vlastenecké jméno. Taková jména si volila většina vlastenců v první polovině 19. století, kdy BN žila. Měla mj. vyjadřovat kontinuitu českého jazyka a posílit sebevědomí a identifikaci nositelů, podobně jako v dnešní slouží k identifikaci a odlišení pseudonymy – Lucie Bílá, Lída Baarová, Jiří Sovák či Woody Allen. Jméno Božena má původ zcela jasný. Základem je slovo Bůh a u nás velmi častá přípona ženských jmen – ena. Božena je tedy "Bohem obdařená".

DOTAZ: V jakých letech žila Božena Němcová v Ratibořicích...

  • ODPOVĚĎ: 1820-1837

DOTAZ: Jak dlouho byla Božena Němcová spisovatelkou?

  • ODPOVĚĎ: 19 let, 8 měsíců a 26 dní.

DOTAZ: Jaký byl životní osud sourozenců BN v dospělém věku?

  • ODPOVĚĎ: Z dvanácti sourozenců se dospělosti dožilo šest, jejich stopy se po smrti BN ztrácejí mimo Čechy, hlavně v Německu. Panklovi se po prodeji náchodského panství odstěhovali za vrchností do Zaháně (Sagan v Německu, dnes Polsko), kde dožili. Víme málo. Nejstarší Jan byl knihařem, ale stal se vojákem a poslední zprávy jsou z r. 1848. Josef Ludvík žil v Ezersdorfu. Boženini bratři Otto a Gustav se vrátili do Čech (dokonce do České Skalice) v roce 1866 jako pruští vojáci. Marie (1830-1888), která jako mladičká odmítla J. V. Friče, se v šestnácti letech provdala za francouzského komorníka vévodkyně Talleyrandové Jacquesa Micheneta a zůstala bezdětná. Adelheid (1835, po 1888) žila s matkou v Zaháni v pruském Slezsku. Když se tam učil zahradníkem její synovec Karel Němec, zamiloval se do ní, což matka Božena těžko nesla! Nešťastně se vdala, druhé manželství prožila v Berlíně.

DOTAZ: Ve které povídce popisuje Božena Němcová svá školní léta?

  • ODPOVĚĎ: Pan učitel

DOTAZ: Nevíte něco o Václavu Kapounovi, který byl ve službách K. Zaháňské jako vrátný a ponocný? Jeho dcera Františka chodila s dětmi Panklovými do školy.

  • ODPOVĚĎ: Ponocného Václava Kapouna, který byl od roku 1826 téměř padesát let v panské službě v Ratibořicích, přejmenovala Božena Němcová na Kohoutka. Byl otcem matky řídícího učitele, vlastivědného pracovníka Karla Pleskače. 

DOTAZ: Kde skutečně bydlela rodina Panklova a k čemu přesně sloužila budova starého bělidla?

  • ODPOVĚĎ: Panklovi bydleli ve starém bělidle pod zámkem (tj. skutečném bělidle, které nechala Kateřina Zaháňská po r. 1830 zbořit) a později rodinu vrchnost přestěhovala do přízemního bytu vedle zámeckého skleníku. Často se píše, že šlo o vlhký sklepní byt (opravdu dnes vypadá hrozně), ale tehdy to byla novostavba! Význam slova bělidlo udávají slovníky: bělidlo – původně trávník, na kterém se bílilo plátno slunečními paprsky při průběžném kropení vodou; bělidlo – část textilní továrny, kde se provádí chemické bělení tkanin. V našem případě je tedy bělidlem budova u bělidla (přenesení významu). Dnešní "Staré bělidlo" bělidlem nikdy nebylo. Němcová zde trávila prázdniny s dětmi ve čtyřicátých letech 19. století, a tak se jí zalíbilo, že sem umístila děj své nejznámější povídky Babička. Budovu postavil r. 1797 ratibořický mlynář Antonín Ruder a patřila mu do r. 1842, kdy ji i s mlýnem prodal místní vrchnosti.

DOTAZ: Zachoval se originál podpisu Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Originální podpis se zachoval na mnoha dopisech a vizitkách Boženy Němcové.

DOTAZ: V jaké literární době Božena Němcová psala a jaký to byl literární směr?

  • ODPOVĚĎ: Ve škole můžeš říkat, že Němcová byla spisovatelka 3. fáze národního obrození a její díla patří k romantismu či částečně k realismu.

DOTAZ: Rok a místo vydání první knihy Babičky od Boženy Němcové a nakladatelství?

  • ODPOVĚĎ: 1855, Praha, Jaroslav Pospíšil.

DOTAZ: Jaká města, vesnice a vesničky navštívila BN na cestách po Slovensku?

  • ODPOVĚĎ: Nevíme o tom, že by to někdo takto podrobně zpracoval. Doporučujeme pátrat v literatuře: HALUZICKÝ, Bohumil. Božena Němcová a Slovensko. Bratislava 1952. NOVOTNÝ, Miloslav. Život Boženy Němcové: Slavný rok 1855. Vydání Babičky. Čtvrtá cesta na Slovensko. Praha 1957. NOVOTNÝ, Miloslav. Život Boženy Němcové: Dvě cesty na Slovensko (1851 a 1852). Praha 1953. ŠÍPOŠ, Ján. Božena Němcová na Sliači. Bratislava 1965.

DOTAZ: Kolik let, a pokud možno od kdy do kdy, žila Babička na Starém bělidle? A kde umřeli vnuci Babiččini – Adéla, Barunka, Jan a Vilém?

  • ODPOVĚĎ: Babička žila s Barunkou někdy v letech 1824/5 až 1829/30 (neví se to přesně). Vnuci a vnučky neumřeli – jsou vymyšlení.

DOTAZ: Proč je toto muzeum zrovna v České skalici? Souvisí toto místo s Boženou Němcovou?

  • ODPOVĚĎ: No to tedy souvisí. V České Skalici (Ratibořicích) se přece odehrává Babička. Pan kmotr Stanický byl inspirován postavou Josefa Steidlera, hostinského a stavitele dnešní budovy muzea (hlavní expozice) v České Skalici. Zde se Barunka Panklová v roce 1837 vdávala. Poblíž se nachází Barunčina škola, místo, kam do školy. 

DOTAZ: Jaké je jméno nejznámějšího ilustrátora Babičky?

  • ODPOVĚĎ: Přijde na to. Mohl by to být Adolf Kašpar. :-)

DOTAZ: Kdy se Božena Němcová narodila, kolik napsala knížek a jak se jmenují a kde zemřela?

  • ODPOVĚĎ: Němcová se narodila před 5. únorem 1820, knížek napsala hodně (jejich názvy lze zjistit např. v katalogu Národní knihovny v Praze či Muzea Boženy Němcové) Zemřela v Praze 21. ledna 1862.

 DOTAZ: Čím psala Božena Němcová Babičku – perem, nebo husím brkem? Jaký používala papír (formát) ?

  • ODPOVĚĎ: Rukopis Babičky se nezachoval. Němcová jistě psala perem a obyčejnou tužkou. Formát papíru volila podle potřeby a možností (i finančních), používala i různé zápisníky – ty se dochovaly, a obyčejné lístečky na poznámky. 

DOTAZ: Na co zemřel Hynek, nejstarší syn Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Hynek byl přijat do Všeobecné nemocnice v Praze v srpnu 1853 (číslo 6160 v přijímacím protokolu) s denním poplatkem 18 krejcarů. Dne 17. 10. se BN vrací do Prahy (na cestu si vypůjčila 60 zlatých) s Dorou a Jaroslavem. Hynek zemřel 19. 9. 1853 v nemocnici (matrika fary u sv. Apolináře v Praze II), pohřeb na Olšanech. Německý zápis: „Němec Hynek, rodilý z Josefova, okresní hejtmanství Dvůr Králové, žák reálky v Praze; svobodný, katolík, pohlaví mužského, stáří 14 let.“ Zaopatřen svatými svátostmi administrátorem děkanství. Důvod smrti: souchotiny (TBC). Z dopisu BN: „... Byl vždy zdravý, ale velmi silně rostl, byl 15 roků stár a vyšší o kus než já; jednou se silně uběhl, dostal píchání na prsech a kašel, nevšiml si toho, až bylo zle, pak se k tomu přidal průjem, který nebyl k zastavení, a tak po 14týhodní nemoci při vší lékařské pomoci zemřel... ...a tak jsme se teprve po 6 nedělích o nemoci Hynkově dozvěděli...“ (dopis o Hynkově nemoci zadržela cenzura) Hynkův pohřeb měl proběhnout 21. 10. 1853 v 16 hodin, jeho průběh sledovala policie – v hlášení místodržiteli je zdůrazněna okolnost, že při pohřbech studentů nebývá obvyklé, aby je doprovázely všechny třídy ústavu i s profesory. (Na pohřeb se spolužáci složili!) Hlášení se dostalo i do Vídně, která pohřeb označila „za zcela nemístnou demonstraci“, a učitelský sbor musel svou účast vysvětlovat.

DOTAZ: Od kdy začala BN říkat svému nejstaršímu synovi Josefu Ignáci Hynek a je známo, zda to její rodina akceptovala? Byl důvodem k tomuto "druhému" jménu obdiv ke Karlu Hynku Máchovi?

  • ODPOVĚĎ: Děti dříve – stejně jako dnes – dostávaly jména po rodičích, příbuzných či kmotrech. Familiární pojmenování prvního dítěte Němcových (všichni mu tak říkali) se podle mého spíše týká obrozenecké představy, že Hynek je česká varianta jména Ignatz. 

DOTAZ: Jak se jmenovala babička za svobodna?

  • ODPOVĚĎ: Čudová

DOTAZ: Jaký je skutečný příběh Kristly a Míly z povídky Babička? Jaké jsou jejich skutečné životní osudy?

  • ODPOVĚĎ: Jakub Míla ze Žernova, do roku 1827 chodil do školy na Červené Hoře. Jeho, jakož i jeho žernovské kamarády, Antonína Vítka a Václava Tomka, znala Božena Němcová z mládí. O Jakubu napsala do svých pozdějších zápisníků: „Míla, apollónská tvář – ale nic více (hrdina vesnické novely)“. Kristina Celbová (1815–1893) byla dcerou hospodského Františka Celby, který vlastnil v Ratibořicích malou dřevěnou hospodu. Dlouho si vybírala ženicha a jejím osudem se stal churavý učitel Václav Nemasta. Rodina žila se sedmi dětmi v Náchodě ve velké chudobě, obzvlášť po Nemastově smrti (1857), kdy se Kristla sotva uživila šitím a byla odkázána na podporu manželovy rodné obce. Je pochována na hřbitově v Náchodě. (Citováno podle: Mühlsteinovi, Kraj mládí Boženy Němcové).

DOTAZ: Kdo byl předlohou postavy Hájka v povídce Dobrý člověk??

  • ODPOVĚĎ: „Velký český vozka“ se narodil 17. ledna 1795 ve Rtyni v Podkrkonoší v č. 44. Byl majitelem statku č. 125, ale rychtařil a hospodařil za něho jeho švagr Antonín Nývlt z č. 21, protože Antonín Hejna formanil a doma se příliš nezdržel. Zemřel 11. února 1844. Bohumil Kulíř uvádí velmi barvité vzpomínky Matěje Kuldy: „Hejna byl muž hrubého vzrůstu, vyholený, s černým šátkem na krku, a ‚parýzkami‘ na hlavě, v létě chodíval v modré kazajce, v zimě v černém podvlékači s lesklými knoflíčky na šůsku i rukávech a balil se v bílý kožich. Postava Jiřího Hájka (Antonína Hejny) v Dobrém člověku je dokladem, jak věrně se Božena Němcová držela skutečnosti, měla-li ji podloženou reálným zážitkem. Odchylky od skutečnosti jsou však i zde: Antonín Hejna nejezdil z Vídně „táborskou linií“, ale vracel se přes Jihlavu. Oženil se 29. ledna 1823 s Kateřinou Nývltovou, dcerou Davida Nývlta, svobodníka ze Rtyně. (Citováno podle: Mühlsteinovi, Kraj mládí Boženy Němcové)

DOTAZ: Chtěl bych se dozvědět více informací o Viktorce z "Babičky", zda se jednalo opravdu o nějakou skutečnou, psychicky nemocnou ženu, která však B. Němcovou asi o 6 let přežila?

  • ODPOVĚĎ: Otec Karla Čapka, pocházející z blízkosti Žernova, kde Viktorka sloužila (pocházela z Červené Hory), ji údajně znal jako "malou, s drobným kulatým a svrasklým obličejíčkem jako jablíčko". Viktorka zemřela v 76 letech (+1868), přežila tedy Němcovou o 6 let a byla pohřbena v Červeném Kostelci. Opravdu byla psychicky nemocná, opravdu zabila své první dítě, později se jí narodil ještě chlapec. Putovala po kraji, přespávala u hodných lidí nebo v lese. Pravděpodobně propadla alkoholismu a v opilosti verbálně napadala kolemjdoucí, především mladá děvčata, kterým vulgárně nadávala.

DOTAZ: Kdy se odehrává děj knížky Divá Bára?

  • ODPOVĚĎ: Divá Bára vyšla v kalendáři Česká pohlednice na rok 1856. Děj je zasazen do obce Vestec (obec podobného jména leží jak u České Skalice, tak u Nymburka, kde BN žila), osoby jsou podle Tilleho kresleny podle vzpomínek z Chvalkovic. Podle této indicie lze (pro školní potřeby) zasadit děj do přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století.

DOTAZ: Máte nějaké informace o pobytu v Chvalkovicích. Kde zde bydlela?

  • ODPOVĚĎ: Barbora Panklová žila u rodinného přítele Augustina Hocha v letech 1830-1833. Hoch byl obročním v náchodském panství a žil s rodinou v chvalkovickém zámku.

DOTAZ: Z jakého důvodu změnila Božena Němcová své jméno z Barbory na Boženu?

  • ODPOVĚĎ: Barbora Němcová se podepsala jako Božena poprvé roku 1843, kdy v časopisu Květy otiskla svou první báseň Ženám českým. Božena bylo vlastenecké jméno, odkazující k české historii, takový postup byl tehdy běžný. S rodinou slavila svátek jako Barobora. Své práce ale podepisovala také jako: —a, B., (B.), B—., B.N., (B.N.), N., (N.), na., Božena N., Ludmila z Hrádku a Štěpán Danieli.

DOTAZ: Jaké nemoci podlehl syn BN Hynek?

  • ODPOVĚĎ: Hynek (vlastně Ignác Josef, 1838–1853) zemřel na tuberkulózu.

DOTAZ: Současná budova muzea BN je opravdu ten bývalý hostinec U Bílého lva, ten sál je původní, či je to celé přestavěné? Pamatuje opravdu ten sál paní Němcovou?

  • ODPOVĚĎ: Sál je původní, avšak po rekonstrukci r. 1962. Hostinec "vystupuje" v Babičce i s jeho majitelem J. Steidlerem – zde kmotrem Stanickým z městečka. Steidlerovi byli svědky na svatbě rodičů BN a pak kmotry některých jejich děti. Steidlerova dcera Hela byla v dětství Barbořinou kamarádkou, BN tančila v Jiřinkovém sále na jiřinkové slavnosti dva dny po svatbě 14. září 1837 a pak r. 1844.

 DOTAZ: Hostinec ve kterém Betty tančila po svatebním obřadu se jmenoval U bílého lva, či U zlatého? V knihách o Němcové se objevují obě verze.

  • ODPOVĚĎ: U Bílého lva, někdy se taky uvádí U Českého lva. Plechový lev visel nad vchodem.

DOTAZ: Jak se jmenoval babiččin manžel a jaký byl jeho osud?

  • ODPOVĚĎ: Jmenoval se Jiří Novotný a zemřel na souchotiny.

DOTAZ: Jsou spekulace o tom datu narození Boženy Němcové, jsou to roky 1818,1819,1820... Kdy se spisovatelka skutečně narodila? Prý byla šlechtického původu. Je to pravda? Kdo byli opravdoví rodiče Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Dosud nemáme zatím žádný důkaz o tom, že rodiči BN byli jiní lidé, než Johann Pankel a Terezie Novotná. Sama Němcová nezanechala o rodičích žádnou podstatnou pochybnost a k výše uvedeným se chovala jako dcera.

DOTAZ: Nenašlo by se více informací k pobytu BN v Polné?

  • ODPOVĚĎ: Bohuslav Hladík: Božena Němcová a Polná. Polná 1976.

 DOTAZ: BN se v jednom ze svých dopisů zmiňuje o své známé Američance, která jí darovala lampu. Jedná se o Katynku Krakorovou-Aiglovou, bývalou družku V. Náprstka. Kde bych se o ni mohla dovědět něco víc?

  • ODPOVĚĎ: Doporučujeme obrátit se na knihovnu Náprstkova muzea viz www.nm.cz/naprstkovo-muzeum.

DOTAZ: Byla kniha "V zámku a podzámčí" překládána do jiných jazyků a do kterých?

  • ODPOVĚĎ: Podle dostupných údajů (Laiskeho bibliografie a katalog naší knihovny) byla povídka přeložena do slovinštiny, srbochorvatštiny a němčiny.

DOTAZ: Kde bych mohla hledat překlady do cizích jazyků u díla Babička?

  • ODPOVĚĎ: Soupis překladů (do roku 1962) najdete v knize LAISKE, Miroslav. Bibliografie Boženy Němcové. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1962. 

DOTAZ: Při studiu materiálů o prusko-rakouské válce jsem našel zmínku,že oba bratři BN, sloužící v pruské armádě, po válce 1866 navštívili Prahu. Další informace o nich jsou zmatené. Co se o nich ví, příp. kde bych mohl nějaké odkazy najít?

  • ODPOVĚĎ: Víme, že bratři BN navštívili během války 1866 i Ratibořice a německy o tom rozmlouvali. Autentická zmínka účasti bratrů Panklových ve válce 1866 je i v článku Sestra Boženy Němcové roku šestašedesátého na bojišti v Čechách.

DOTAZ: Co znamená pro českou literaturu Božena Němcová a je její dílo aktuální i dnes?

  • ODPOVĚĎ: Znamená hodně a dílo je aktuální i dnes. :-)

DOTAZ: Ráda bych se dověděla víc o životě sestry BN Adéle (Adelheid). Z jejich korespondence vím, že žila v Zaháni, kde údajně došlo i k sblížení Adély s Karlem Němcem (synem BN). Děkuji

  • ODPOVĚĎ: Vaše informace o Karlovi a Adéle je doložená v korespondenci BN; o jejich vztahu se můžete dočíst např. v knize Heleny Sobkové Božena Němcová a Zaháň (nakl. ARSCI, Praha 2001).

DOTAZ: Bydlela babička B. Němcové M. Novotná někdy v Osečnici v okrese Rychnov nad Kněžnou?

  • ODPOVĚĎ: Existují sice spekulace o tom, že Magdalena Novotná bydlela v Osečnici, ale doklady o tom nemáme žádné.

DOTAZ: Kde se nachází Zaháň?

  • ODPOVĚĎ: Żagań (česky: Zaháň, německy: Sagan, latinsky: Saganum) je město v jihozápadním Polsku, v Lubušském vojvodství. Podrobné informace na http://pl.wikipedia.org/wiki/Żagań.

DOTAZ: V jakém svazku (Prostonárodní bárchorky??) vyšla poprvé Němcové její varianta pohádky o Popelce? V kterém roce?

  • ODPOVĚĎ: O POPELCE: Národní báchorky a pověsti. Svazek I. Vydal Jaroslav Pospíšil v roce 1845. O POPELUŠCE: Slovenskéh pohádky. Svazek IX. Vydal J. Šálek v roce 1858.

DOTAZ:  Zajímala by mě literatura o Vilému Dušanu Lamblovi, ošetřujícím lékaři Hynka Němce. Já vím, mám se začíst do korespondence. Ale aspoň datum narození... :-)

  • ODPOVĚĎ: Z encyklopedie: Lambl Vilém Dušan, doktor lékařství, bratr před. (*5. pros. 1824 v Letinách †25. února 1895 ve Varšavě). Gymnasium studoval v Plzni a v Praze, pak lékařství na universitě v Praze. R. 1848 vydal se do Dalmacie, kde studoval zvířenu moře Jaderského, a na Černou Horu, kde vladyka Petar Petronjević Njeguš byl mu vlídným hostitelem. Lambl dopisoval do Havlíčkových »Národních novin« a když blízkost Bosny, stenající pod jařmem půlměsíce, stala se mu novým popudem k studiu národopisnému, přeložil z jazyka illyrského spisek: Pohled na Bosnu čili krátká cesta do oné krajiny vykonaná od jednoho krajana. R. 1846 vydal Lambl spisek Evropa v ohledu národopisném, krátký nákres s mapou, a v časopisu »Poutník« uveřejnil Cestu po Slovensku, v severních stolicích Uherska pod Tatrami. Dále publikoval Dopisy a obrazy z Jihoslovan, 1848-49 (»ČČM.«, XXIII.); Zprávu o Černé Hoře a o Černohorcích a Paběrky obsahu lékařského z Jihoslovan (t., XXV.); Nástin flory dalmatinské (t., XXVI.); Zimní spánek přírody (»Živa«, 1853); Horstvo Velebitske (t.). R. 1849 povýšen byv na doktora lékařství věnoval Lambl všechnu činnost tomuto povolání, s počátku jako assistent prof. Treitze, pak jako docent university pražské, kde meškal řadu let v dětské nemocnici Löschnerově, zabývaje se přednáškami, praeparáty a demonstracemi pro mladé lékaře v oněch dobách ve valném počtu do Prahy se hrnuvší; měl posluchače z Německa, Dánska, Hollandska, z Ameriky a z Ruska. Po všechnu dobu byl i literárně činným, uveřejniv (1850-60) řadu pojednání přírodnických a lékařských, německy v časop. »Prager medicin. Wochenschrift«, v Berlíně ve »Virchows Archiv« (8. sv.) a ve »Wiener med. Wochenschrift« (1858), hlavně pak »Aus dem Fr. Jos. Kinderspital in Prag« a »Vierteljahrschrift«. Česky psal do »ČČM.« (XXVII.). Po této své činnosti dostal nabídky z universit ve Wůrzburku a v Turině; když pak mu tehdejším protomedikem Nádherným přímo sděleno, »že pro jeho slovanské smýšlení není proň v Rakousku místa«, rozhodl se přijati r. 1861 povolání na universitu ruskou v Charkově. Od té doby byla činnost Lamblova téměř výhradně Rusku věnována; více nežli 100 pojednání z oboru pathologické anatomie uveřejňoval v časopisech, a to psaných jazyky latinským, ruským, polským, německým, francouzským i českým; též »Przegląd lekarski« v Krakově přinášel Lamblovy články. R. 1870 dostal se Lambl na universitu do Varšavy, kde pokračoval v činnosti klinické, maje na starosti nemocnici sv. Ducha. Lambl mnoho cestoval dílem sám, dílem s bratry svými (již jako student pustil se pěšky z Prahy do Terstu); po Evropě, hlavně po Rusku mnoho putoval a psal o tom cestopisy. Jeho poslední dílo lékařské, o němž po 20 let pracoval, vyšlo po smrti jeho péčí ruské vlády s názvem Samovyvich podvoročnika s četnými obrazy od něho zhotovenými. Lambl dosáhl hodnosti skutečného tajného rady a byl odměněn mnohými řády ruským Lambl Své vlasti byl Lambl pamětliv s vřelým srdcem do posledního dechu; dávné přání, věnovati čásť svého jmění mladému vědeckému dorostu českému, vyplnil mladší bratr jeho dr. Jan B. Lambl tím, že založil ze jmění zesnulého bratra »fond dra V. D. Lambla« 20.000 zl., jichžto polovice věnována české fakultě lékařské a polovice české technice. V sekci Božena Němcová | Články si najděte o Lamblovi text Kláry Bresslerové „Pozoruhodný osud milence Boženy Němcové“. Z naší korespondence s potomky polské větve Lamblových vyplývá, že vědecké sklony rodina podržela...

DOTAZ:  Zajímá mě téma nadaných dětí slavných osobností, které zemřely v dětském věku. Třeba Oldřich Škroup či Edgar Arbes. Patří sem samozřejmě i Hynek Němec. Vyšla o něm nějaká samostatná publikace, nebo článek? Když zemřel, bylo jeho mamince asi jako mně, tak mám ještě čas. Jsou v muzejních sbírkách dochované nějaké jeho fotografie či obrázky z pozůstalosti?

  • ODPOVĚĎ: V dostupných databázích se odkaz na samostatný článek o Hynkovi nenachází. Musíte hledat v literatuře (Tille, Otruba), a především v korespondenci. 

DOTAZ: Které historické osobnosti byly hosty na zámečku Ratibořice u kněžny Kateřiny Zaháňské? Co připomíná Barunku a její osudy v České Skalici a kteří učitelé jí učili?

  • ODPOVĚĎ: Kateřina hostila množství diplomatů a přátel z řad šlechty, seznam by byl velmi dlouhý. Doporučuji běžně dostupnou literaturu nebo kontaktovat státní zámek v Ratibořicích (info@zamekratiborice.cz). Barunku připomínají především Steidlerův hostinec (v Babičce hospoda pana kmotra Stanického), dále pak stará škola či maloskalický kostel, kde se vdávala.

DOTAZ: Kde bych mohla zjistit nějaké podrobnější informace o K. Štapferovi, který ilustroval 1.knižní vyd. Babičky, kdo z ilustrátorů Babičky navštívil Ratibořice či Českou Skalici jako inspirativní zdroj pro ilustrace?

  • ODPOVĚĎ: Informace o K. Štapferovi lze čerpat z Tomana (TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců). Z ilustrátorů Babičky byl v Ratibořicích a České Skalici prokazatelně Adolf Kašpar, který zde kromě skic pořizoval i fotografie, nebo Václav Špála (viz Dějiny a současnost 08/2007).

DOTAZ: Jmenovala se dcera Boženy Němcové Dora nebo Bohdana? Pátrám po Bohdaně Němcové, údajně dceři BN, které byl v Jičíně v r.1911 postaven dům od architekta Dušana Jurkoviče.

  • ODPOVĚĎ: Dcera Boženy Němcové se jmenovala Theodora, pokřtěna byla jako Theodora Wilhelma Rozálie (narozena v Polné 19. 6. 1841, zemřela v Praze dne 6. 2. 1920). Jméno Bohdanka lze chápat jako překlad jména Theodora. Více se lze dočíst v knížce: ÚLEHLA, Vladimír, Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora.

DOTAZ: Můj syn dostal ve škole za úkol zjistit, zda měla Viktorka z Babičky od Boženy Němcové skutečně dítě nebo ne?

  • ODPOVĚĎ: Příběh Viktorky (Viktorie Židové) má reálný základ, tragický konec však neodpovídá skutečnosti. Otec Karla Čapka, pocházející z blízkosti Žernova, kde Viktorka sloužila, ji údajně znal jako „malou, s drobným kulatým a svrasklým obličejíčkem jako jablíčko“. Viktorka (nar. 1792) zemřela v 76 letech: přežila tedy Němcovou o 6 let, a byla pohřbena v Červeném Kostelci. Byla matkou dvou nemanželských dětí. V mládí ji svedl voják ze střeleckého sboru tzv. černých myslivců a ona za ním odešla do Hradce Králové. Když ji opustil, usmrtila své dítě a ve vězení se zbláznila. Po návratu do domoviny žila životem stárnoucí žebračky a stala se podruhé matkou. Chodila po žebrotě a pod vlivem alkoholu propadala záchvatům zuřivosti. (Václav Černý, Knížka o Babičce, Toronto 1982, str. 108).

DOTAZ: Dobrý den, vím, že Božena Němcová žila nějaký čas se svým mužem v Liberci. Netušíte, kde v Liberci bydlela, příp. zda se tu nachází nějaká její pamětní deska? Z vašich dřívějších odpovědí vyplývá, že by tu snad měla být busta od Jana Štursy.

  • ODPOVĚĎ: Podle Tilleho (Božena Němcová, 1938, str. 127) měli Němcovi v Liberci dva byty. Z prvního je vyhnal požár, druhý byt byl pěkný, se zahrádkou, na (tehdejším?) Christianově předměstí. Dětem se v něm líbilo, byl však pro rodinu moc drahý. České školy v Liberci nebyly, proto za dětmi docházel český učitel. Německé prostředí urychlilo rozhodnutí Josefa Němce přijmout službu v Uhrách, děti byly mezitím poslány do pražských (českých) škol. Busta Boženy Němcové od Jana Štursy se nachází v budově liberecké radnice, ve foyer, resp. na schodišti.

DOTAZ: Jaká díla Boženy Němcové byla inspirována cestami na Slovensko (mimo slovenských pohádek a povídky Chyže pod horami)?

  • ODPOVĚĎ: Inspirace slovenským prostředím se prolíná mnoha díly Němcové a zcela lze vyloučit, že bychom našli povídky inspirované jedním územím. Např. některé motivy v Babičce vůbec nejsou "východočeské". K pochopení roviny inspirace doporučuje knihu Václav TILLE – Miloslav NOVOTNÝ: Božena Němcová, 1938. Z dalších: TILLE, Václav, Slovenské pohádky Boženy Němcové, Praha 1909. | HALUZICKÝ, Bohumil: Božena Němcová a Slovensko, Bratislava 1952. | Adolf Schuster, Hore Hronom – cestami Boženy Němcovej, Brezno 1962. | Cesta přes Vídeň a Prešpurk na Sliač, Praha 1955. | ŠÍPOŠ, Ján, Božena Němcová na Sliači, Bratislava 1965. | TOMČÍK, Miloš, Literárne dvojobrazy. Zo vzťahóv medzi slovenskou a českou literarúrou 19. a 20.stol., Bratislava 1976.

DOTAZ: Kde se BN narodila (ve Vídni) a kde zemřela?

  • ODPOVĚĎ: Dosud uváděná matka Barbory Novotné, později Panklové (tj. BN) Marie Magdalena Terezie bydlela v době narození děvčátka ve Vídni v ulici Alservorstadt čp. 206 (údaj ze zachovalé konskripční karty; dům byl již zbořen, ale víme, že stál v místě dnešní Sensengasse 1, nedaleko fary, kde je zaznamenán Barunčin křest). Narozené děvče bylo pokřtěno v pátek 5. února 1820 na faře v Alserstrasse při klášteře minoritů v 8. vídeňském okrese. Od srpna 1861 bydlel Josef Němec v Praze v domě U Tří lip (v místě, kde dnes stojí budova České obchodní banky). Tam si 28. listopadu téhož roku přivezl z Litomyšle nemocnou manželku a tam mu 21. ledna 1862 v 6 hodin ráno zemřela. Pohřbu vypraveného od domu se 24. ledna účastnily asi tři tisíce lidí. Průvod vedl Spálenou ulicí a starou vyšehradskou cestou až na vyšehradský hřbitov.

DOTAZ: ...Z několika pramenů (ať již bulvárních či seriózních) se lze dopídit informaci, že Božena Němcová nebyla Panklovou dcerou. Spekuluje se nad mnoha osobnostmi, které by se daly považovat za pravého biologického otce. Mohli byste napsat, kdo byl doopravdy otcem naší velké spisovatelky?

  • ODPOVĚĎ: Sama Němcová věřila, že Johann Pankel byl jejím otcem. V našem archivu o tom máme důkaz: po smrti Pankla si uložila jeho vlasy a připsala si k tomu poznámku "otcovy šediny". Sama věřila i v datum narození: „Milý Karle! Jestlipak jsi vzpomněl, že byl včera můj den narození? Je mi čtyřicet let...“ (Dopis synovi do Rájce z 5. února 1960) Spekuluje se o jiných datech narození, to však nemusí znamenat, že rodiče musíme hledat jiné. Mimochodem, někdy se uvádí, že Božena byla velmi podobná své setře Marii, provdané Michenetové. Pohled do našeho archivu podobnost vůbec nevylučuje. 

DOTAZ: v kolika letech Božena Němcová napsala Babičku?

  • ODPOVĚĎ: Němcová psala Babičku v letech 1853–1855. Pokud bychom vycházeli v předpokladu data narození 1820, pak by ji psala pětatřicetiletá.

DOTAZ: Na jakou nemoc zemřela paní Božena Němcová?

  • ODPOVĚĎ: Příčinou úmrtí BN bylo zhoubné onemocnění. Popisem příčin úmrtí se zabýval na žádost spisovatele Miroslava Ivanova MUDr. Vojtěch Strnad (Ivanov, M. Zahrada života paní Betty. Praha 1992, str. 428), Ivanov však nestihl výsledky publikovat. Předpokládáme, že se nalézají v jeho pozůstalosti.

DOTAZ: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda jsou expozice muzea v maloskalickém muzejním areálu přístupné tělesně postiženým dětem. Nebo zda alespoň nějaká část je bezbariérová, a tedy možná k využití pro tyto účely. Děkuji za odpověď.

  • ODPOVĚĎ: Je nám líto, ale expozice v maloskalickém muzejním areálu nejsou bezbariérové. Relativně bez obtíží se lze pohybovat na úrovni expozičního (prvního) poschodí (tři schody mezi expozicí Muzea BN a výstavní částí), ale přístup do patra je po schodech.

DOTAZ: Žijí potomci B. Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Potomci BN z linie syna Karla žijí mj. v Praze, dále např. v severních Čechách.

DOTAZ: V kolika umřela?

  • ODPOVĚĎ: Oficiální data života BN jsou * 4. února 1820 + 21. ledna 1862. I když datum narození BN bývá zpochybňováno, nemáme zatím údaj, který by jej nahradil. (Korespondence Němcové dokazuje, že ona sama v únorové narození věřila.)

DOTAZ: Dobrý den chtěl bych se zeptat, kde se nachazejí sochy, pomniky, ulice a budovy Boženy Němcové.

  • ODPOVĚĎ: Z publikace Jiřího Uhlíře Božena Němcová v plastice vybíráme: Figurální pomníky (stojící nebo sedící postava B. Němcové, eventuálně sousoší) Zlíč u České Skalice, František Vejs, 1913 — Ratibořice, Babiččino údolí, sousoší Babička s dětmi, Otto Gutfreund a Pavel Janák, 1922 — Hradec Králové, Slezské předměstí, Josef Václav Škoda, 1950 — Praha 2, Slovanský ostrov, Karel Pokorný a Jaroslav Fragner, 1955 — Červený Kostelec, Smetanovy sady, Ladislav Faltejsek, 1962 — Olomouc, Čechovy sady, Vladimír Navrátil a František Novák, 1965 — Česká Skalice, park před Muzeem B. Němcové, Marie Uchytilová-Kučová a Václav Dvořák, 1970 Pomník s bustou (poprsím nebo hlavou, event. náhrobní kámen) Praha, Vyšehrad, hrob B. Němcové, Tomáš a Václav Seidanovi, 1869 — Česká Skalice, Husovo náměstí, Mořic Černil, 1888 — Nymburk, Boleslavská třída, Zdeňka Schwarzerová-Kriesová, 1927 — Opava, ulice B. Němcové, Bedřich Neužil, 1928 — Jaroměř I, Husovo náměstí, Václav Wagner, 1947 — Jaroměř II, náměstí B. Němcové, Josef Kalfus, 1955 — Blansko, Vincenc Makovský, 1960 — Žeravice, před školou, okres Přerov, 1961 — Chvalkovice, Františka Stupecká, 1962 — Liberec, busta od Jana Štursy, 24. 9. 1971 — Tuhaň, osada Červená Píska, okres Mělník, B. Neužil, 1962…

DOTAZ: Jak je to tedy s rodiči Boženy Němcové?

  • ODPOVĚĎ: Zákonný otec Barbory Němcové Johann Baptist Pankel pocházel z rodiny podruha Ferdinanda Pankela. Narodil se 24. 6. 1794 v Gainfarn jižně od Vídně jako čtvrté ze sedmi dětí. Sloužil jako kočí u hraběte Karla Rudolfa von der Schulenburg, majora rak. armády, po jehož sňatku s vévodkyní Kateřinou sloužil i rodu Zaháňských. Později povýšil na štolbu (správce konírny, podkoní). Zemřel v Zaháni 27. 6. 1850 ve službách téhož rodu. Marie Magdalena Terezie Panklová (roz. Novotná) se narodila 8. 11. 1797 v Kladsku jako jedno z devíti dětí Jiřího Novotného (asi 1763 – 17. 5. 1805) a Marie Magdaleny, roz. Čudové (asi 1770 – 23. 7. 1841). Podle dostupných zpráv sloužila na přelomu desátých a dvacátých let 19. století ve Vídni, kde se jí počátkem února 1820 narodila nemanželská dcera pokřtěná 5. února jako Barbora Novotná. Johann Pankel Barboru po svatbě v Malé Skalici (7. 8. 1820) legitimoval. 

DOTAZ: Kdo byl Manďák?

  • ODPOVĚĎ: Strýc Barbory Němcové z matčiny strany Karel Kašpar. Narodil se v Kladsku (1. 1. 1794) a převzal na sebe osud své matky Magdaleny (Mandy), která po návratu z Kladska pobývala na cestách se zbožím a žila v podruží u příbuzných. Počátek dvacátých let 19. století strávil snad v Ratibořicích, pak se pohyboval na Dobrušsku, kde byl dvakrát ženatý. Zemřel 27. 3. 1856 v Rovném u Dobrušky.

DOTAZ: Kolikrát vyšla Babička? Do kolika jazyků byla přeložena?

  • ODPOVĚĎ: Není v našich silách dohledat všechna vydání Babičky od roku 1855. Při počítání vydání Babičky narazíte na problémy duplicity vydání. Je vydání s ilustracemi Zdeňka Buriana jedno či dvojí, když vyšlo v totožné podobě ve čtyřicátých letech 20. století a pak na počátku 21. století? A co množství vydání s Kašparovými ilustracemi v různých vydavatelstvích? Dokumentovat vydávání díla Boženy Němcové (a o Boženě Němcové) se pokusil Miroslav Laiske v Bibliografii Boženy Němcové (Praha: SPN, 1962), od té doby však žádný solidní bibliografický soupis nebyl pořízen. Chcete-li však odpověď pro noviny, časopisy a paní učitelku, říkejte, že českých vydání bylo přes tři stovky a že Babička byla přeložena do dvou desítek jazyků.

Božena Němcová

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Ratibořický zámek

Státní zámek Ratibořice

Mapa Babiččina údolí

Mapa

Kladské pomezí

Kladské pomezí

Českoskalicko

Českoskalicko

Partnerská muzea
Spolupracujeme