Jmenný restřík osob okolo Boženy Němcové

Staňková, Karolina

(1813–1867), v korespondenci označována též Loty, Lotynka), roz. Reissová, starší sestra A. Reissové, provd. Čelakovské (B. Rajské), manželka V. Staňka

Stojanov, Vasil Dimitrov

(1839–1910), Bulhar studující v Praze, historik, národopisec a filolog, zakladatel Bulharské učené společnosti, B.N. se s ním podílela na přípravě hesla Bulhaři do prvního dílu Riegrova Naučného slovníku

Studničková, Marie

(1816–1884), obchodnice v Praze, její manžel byl krejčí a pak kramář

Szabláková, Josefina

(v korespondenci označována též Pepka, Pepa), dcera penzionovaného gymnaziálního profesora v Banské Bystrici, známá B.N. již od její první cesty na Slovensko v roce 1851

Šafařík, Vojtěch

(1829–1902), chemik a astronom, syn Pavla Josefa Šafaříka

Šálek (Schalek), Josef

Pražský knihkupec, nakladatel Slovenských pohádek a pověstí B.N.

Šembera, Alois Vojtěch

(1807–1882), rodák z Vysokého Mýta, přítel F.M. Klácela ze studií, literární historik a filolog; zakladatel české dialektologie; 1848–1849 redigoval s F.M. Klácelem Moravské noviny v Brně, od roku 1850 profesor české řeči a literatury na vídeňské univerzitě; překládal říšský zákoník do češtiny, měl vlivné kontakty na vládní kruhy; intervenoval za Němcovy, pomáhal jim i finančně

Šemberová, Františka

roz. Ševčíková, manželka A.V. Šembery

Šetlíková, Božena, roz. Staňková

(1833–1889), v korespondenci označována též Boženka, dcera Karoliny a Václava Staňkových, v roce 1856 se provdala za Josefa Šetlíka; J. Němec se s ní stýkal za svého pobytu ve Villachu

Šlenkertová

(v korespondenci označována též Šlenkertka), manželka čalouníka z Koňského trhu (dnešní Václavské náměstí), dobrá známá a podporovatelka celé rodiny Němcových

Špott, Jan

(1813–1888), zakladatel vodoléčebného ústavu na Senovážném náměstí v Praze, lékař věnující se vodoléčbě, od roku 1847 docent vodoléčby na pražské univerzitě; B.N. se účastnila setkání pořádaných v jeho domě na Senovážném náměstí v Praze

Štulc, Václav Svatopluk

(1814–1887), katolický básník a organizátor literárního života, přispíval do časopisu Květy, Světozoru a Časopisu katolického duchovenstva; v letech 1848–1860 působil jako katecheta na akademickém gymnáziu, býval i v osobních stycích s B.N. a s jejími přáteli (např. s V.Č. Bendlem); od roku 1860 kanovník a později probošt Vyšehradské kapituly; v kalendáři Poutník z Prahy tiskl vesnické povídky B.N. a hledal pro ni pomoc v kruzích české šlechty

Talleyrandová, Dorothea, vévodkyně Zaháňská

(1793–1862), sestra Kateřiny Vilemíny Zaháňské, po její smrti zaměstnala od roku 1845 rodinu J. Pankla v Zaháni

Taxis (Thurn-Taxis), Rudolf Hugo

(1833–1904), šlechtic, jenž se účastnil českého politického života

Tesař, František

(1818–1885), podučitel, účastnil se budečských porad, člen Národního výboru a Slovanské lípy (1848), 1849 pozván do Vídně k poradám o reorganizaci školství; v Budči učil i Jaroslava Němce; později redaktor Posla z Budče; přispěl též k vybudování Vyšší dívčí školy

Tille, Antonín (Toník)

Syn Václava Tilleho, sládka v Starosedlském Hrádku u Březnice, majitele domu na náměstí v Březnici (z rodiny Antonína Tilleho pocházel životopisec B.N. Václav Tille)

Tomášik, Samuel

(1813–1887), evangelický kněz v Chyžném, všestranně literárně činný, tvůrce písní, které zlidověly

Tyl, Josef Kajetán

(1808–1856), populární novelista, dramatik a publicista; do roku 1845 redaktor Květů (tam vyšel první cyklus Obrazů z okolí domažlického), pak Pražského posla, listu, který B.N. sledovala na Domažlicku

Věžnický

ďarmotský lékař, u něhož Němcovi za svého pobytu v Balašových Ďarmotech bydleli

Vinařický, Karel Alois

(1803–1869), kněz a básník farář v Kováni na Mladoboleslavsku a pak v Týně nad Vltavou

Votová, Marie

služka Němcových v letech 1850–1856, pocházela z Nymburka, sblížila se s B.N. za jejího pobytu tam a nastoupila k ní do služby, mívala neshody s J. Němcem; když začala B.N. žít sama s dětmi v Praze (J. Němec byl v Uhrách), naučila se vést finančně nezajištěnou domácnost; když se chtěla provdat, dala v březnu 1856 výpověď a soudní žalobou vymáhala nedoplatek mzdy ve výši 35 zl.

Vrbíková, Veronika

(1829–1891), provdaná Mikšíčková (v korespondenci označována též Verunka, Viktorka), dívka z brněnské rodiny, zasvěcovaná do intelektuálních a politických zájmů žáků F.M. Klácela v Brně (z nich M. Mikšíček se později stal jejím manželem); za ustavování Českomoravského bratrstva navázala kontakty s B.N.; později stála dlouhá léta v čele brněnského spolku Vesna

Vrzátko, Antonín Jaroslav

(1815–1892), spisovatel, po V. Hankovi knihovník Českého muzea, redaktor almanachu Perly české

Zap, Karel Vladislav

(1812–1871), český vlastenec a spisovatel; působil jako úředník ve Lvově a od roku 1845 v Praze; od roku 1849 učitel na pražské reálce; přispíval do časopisů Květy, Česká včela a Lumír; manžel H. Zapové

Zapová, Honoráta (z Wiśniowských)

(1825–1856), rozená Wiśniovwská, původem Polka, provdaná roku 1841 za K.V. Zapa, s ním přišla roku 1845 do Prahy; navzdory zklamání z nízké úrovně společenského života se zde zapojila do emancipačního hnutí českých žen a do úsilí o českou dívčí školu, ocitala se však v kolizích s ostatními; s B.N. se seznámila ještě před jejím odchodem do Domažlic; zemřela na tuberkulózu

Zechenter, Gustav Kazimír

(1824–1908), banskobystrický lékař, autor povídek, humoresek a cestopisů; B.N. se s ním seznámila za svého pobytu v Uhrách roku 1852 a byla s ním v poměrně čilém korespondenčním styku