Orel, slavík a růže
Orel, slavík a růže je významná pro samostatný způsob tvoření Němcové. V prvním listu Čelakovské do Vratislavě zatoužila octnout se v dáli u svých milých. Píše, kdyby byla holubicí, jak by zaletěla do země jednohlavého orla k rodičům do Zaháně, odtud do zahrádky, kde kvete růže, kol ní čtvero poupat, nad ní pějící slavík ... a dává sbohem slavíku i růži.
