Rozárka
V Rozárce se vrací Němcová k prostému stylu, jímž hovoří v Babičce, ale bolest z bezútěšné bídy života vyniká tím zřetelněji. Jsou to zkrásněné dojmy z Domažlic, kde Němcová poznala ubohou Trpaslici, Rosalii Schusterovou, a bídu chudiny za doby moru a drahoty.
