Dobrý člověk
Dobrý člověk, povídka otištěná v Poslu z Prahy na rok 1858. Dobrým člověkem mínila rtyňského rychtáře Hejnu, jenž za jejího mládí jezdíval jako forman s bohatým nákladem několika vozů do Vídně. Znala jej již jako dítě, když, jsa tehdy statný, třicetiletý muž, přijíždíval každoročně po sv. Antonínu do Ratibořic pro ovčí vlnu, později stýkala se sním i v Červeném Kostelci, kde si chodíval k jejímu muži pro bolety, a konečně setkala se s ním 1842 ve Vídni, kde asi také poznala podrobnosti, jež líčí v povídce. Němcová vylíčila jej velmi živě v postavě pantáty Hájka a opředla jeho zjev smyšlenou milostnou historií.
