Čertík, úryvek
Bylo to v zimě a chumelilo se, jak by cíchu rozpustil; děvčata vesnická pospíchala však navzdor nehodě do své každodenně navštěvované přástvy k sedláku Matějovi, každá měla mezulánku přes hlavu přehozenou, v jedné ruce kolovrátek, v druhé přeslici nesou, některá jen vřetánka a kůžel si nesla. U prahu oklepaly pantoflíčky a chutě vběhly do teplé sednice, kde domácí dcerka lavice pro ně již chystala.
