Česká Skalice
Článek popisuje fondy muzejního archivu, mimo fond Božena Němcová
V roce 1999 vyšel v č. 18 Rodným krajem článek Ludvíka Mühlsteina o literárním archivu Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Text pojednával hlavně o písemné osobní pozůstalosti spisovatelky, jejíž jméno nese muzeum ve svém názvu. Prostor věnovaný právě tomuto okruhu dokumentů byl přirozený, protože se jedná o písemnou památku celonárodního významu, jemuž odpovídá i vysoká frekvence využití historiky a editory. Akviziční činnost pracovníků muzea a ochota osvícených dárců však přinesla v průběhu řady desetiletí do muzejních depozitářů mnoho dalších cenných dokumentů. Zmíněný článek se zmiňoval podrobněji také o pozůstalosti maloskalického rodáka Václava Řezníčka, někdejšího ředitele knihovny Národního muzea, spisovatele a editora knih, a telegraficky ještě o několika málo fondech. O dalších zdejších archiváliích se toho ovšem mnoho neví. Bylo to způsobeno tím, že velká část písemností ležela dlouho nezpracována a roztroušena na více místech skalického muzejního komplexu.
Situace se začala radikálně měnit koncem devadesátých let 20. století s nástupem nového vedení muzea. Došlo k jasnému vymezení prostor pro spisovnu a archiv, nakoupeny a instalovány byly nové regály pro uložení archivních krabic. Hlavně se však začalo s primárním tříděním a poté i s pořádáním fondů a sbírek. Mohlo k tomu dojít díky investici do odborných archivářských činností, která pomohly dát písemnostem poprvé určitý řád. Dokumenty byly uloženy do komfortních krabic z nekyselého papíru, tematicky související celky byly soustředěny a popsány.
Následující, nedávno skončená etapa prací přinesla další posun ve způsobu uložení a zpracování archiválií. Hlavní náplní bylo tentokrát v poměrně krátkém čase určit a rámcově popsat stovky dokumentů a definitivně vymezit několik desítek fondů a sbírek. Současně byl vytvořen nový systém uložení písemností, který zajistí přehled o uchovávaných písemnostech a jejich snadnější vyhledání. Všechny archiválie byly soustředěny do archivního depozitáře, kde je nejstabilnější teplota a vlhkost, obojí střežené speciální technikou. Krabice byly opatřeny identifikačními štítky a regálům bylo přiděleno systematické značení. Kombinace obou prvků dovoluje v lokaci vyhledání konkrétní krabice nebo dokumentu, pokud jsou písemnosti opatřeny alespoň prozatímním soupisem. Právě v tomto bodě je archivářská práce v podstatě ještě na začátku, protože většina dokumentů na podrobné zpracování ještě čeká, a jejich značná část je proto vedena jako nepřístupná. Žádosti o nahlédnutí do nezpracovaných archiválií jsou však posuzovány individuálně a případným badatelům se vedení muzea snaží studium umožnit.
Pro muzejní archivy jsou charakteristické tematicky zaměřené sbírky archiválií, které nechybějí ani v Muzeu Boženy Němcové. Mezi nejvýznamnější patří Sbírka dokumentů – město Česká Skalice, kde nalezneme vedle obecních kronik také velmi cenné městské knihy z 18. a 19. století nebo korespondenci českoskalického městského úřadu z historicky významných let 1848 a 1866. Ze staršího období stojí za zmínku také soupisy obyvatel České Skalice z let 1653 a 1840 a Malé Skalice z roku 1842. Meziválečná epocha je zde zastoupena například kandidátními listinami politických stran pro obecní volby, materiály o předních osobnostech města, dokumenty k návštěvě prezidenta Masaryka nebo o audienci zástupců města u prezidenta E. Beneše. Samostatný oddíl tvoří doklady o českoskalickém životě v čase významných historických událostí, jakými byly vznik Československa, období Mnichova nebo německé okupace.
Česká Skalice je často zmiňována jako město mládí B. Němcové. Pro tuto tradici má velkou hodnotu Sbírka dokumentů ke školství, včetně knih se záznamy o školní docházce Barunky Panklové. Další velmi cennou sbírku představuje Sbírka cechovních a živnostenských dokumentů, která nabízí pohled na fungování těchto profesních sdružení ve Skalici 18. a 19. století. Ve Sbírce rukopisů a korespondence jsou uloženy originály prací, které většinou souvisejí s Českou Skalicí a jejím okolím, a dále korespondence osob, z níž vzhledem k omezenému rozsahu nebyl vytvořen samostatný fond. Mezi rukopisy je třeba na prvním místě uvést regionální kroniku Staré památky Náchodska, totiž hradu, města i celého panství od významného obrozeneckého kněze J. M. Ludvíka nebo Tylovu hru Kněz a voják aneb Bitva u kláštera Skalického. Ve druhé části sbírky můžeme objevit zlomky korespondence osobností regionálního, či dokonce celonárodního významu (L. Čerych, V. Tille, E. Krásnohorská, J. Barák, J. Lada, V. Vávra, W. W. Tomek a další).
Kdo by se zabýval novodobou historii kulturního života České Skalice, neměl by pominout následující soubory: Sbírku plakátů, pozvánek a kulturních programů, jež nabízí pohled do skalického kulturního života od 60. let 19. století až takříkajíc po včerejšek (sbírka je dále doplňována), a Sbírku výstřižků Muzea Boženy Němcové, která nabízí obrovské množství článků z tisku nejen k osobě B. Němcové, ale i ke kultuře v České Skalici obecně.
Výborné parametry má Sbírka map, plánů a reprodukcí, jejíž nejstarší exempláře pocházejí z první poloviny 19. století. Do tohoto období lze datovat také nejstarší vyobrazení České a Malé Skalice. Protože právě tyto mapy byly kvůli dřívějšímu nevhodnému uložení poškozeny, v nedávné době byly restaurovány péči specialistů Národního archivu v Praze. Ve sbírce je však mnoho dalších typů map, například z období druhé světové války nebo automapy a turistické mapy z meziválečného období. Sbírku doplňují plány některých starých budov ve Skalici a okolí nebo například projekt nerealizované přestavby místní sokolovny z osmdesátých let 20. století. Pozornost si ale zasluhují i Sbírka fotografií, Sbírka dokumentů k jiřinkovým slavnostem, Sbírka dokumentů k první světové válce a legiím, Sbírka dokumentů ke druhé světové válce a Sbírka dokumentů k válce 1866.
V archivu nalezneme kromě sbírek i fondy od jednoho původce, především od spolků a soukromých osob. Jedno z předních míst zaujímá fond Zpěváckého spolku Bendl nabízející úplný pohled na život spolku v celé dílce jeho trvání. Skalický hudební život dokumentuje fond Městský symfonický orchestr, jenž se transformoval během let v Orchestrální sdružení a orchestr závodu Lina v České Skalici.
Poměrně torzovitě jsou bohužel dochovány písemnosti Klubu československých turistů, který hrál od svého založení v roce 1919 zásadní roli ve společenském životě města a byl vlastně také iniciátorem a po dlouhá desetiletí i provozovatelem Muzea Boženy Němcové. Zajímavým pramenem jiného druhu je také Komitét pro postavení pomníku Boženě Němcové (odhalen 1888 v Č. Skalici na náměstí), který poskytuje představu také o společenských okolnostech, které s podobným podnikem byly v 19. století spojeny. Obdobný úkol, ovšem ve značně odlišných společenských podmínkách, si vytknul Výbor pro postavení pomníku Barunky Panklové (odhalen 1970 před skalickým muzeem). V archivu najdeme dokumenty i z jeho činnosti. Fakt, že události roku 1866 se dotkly i České Skalice, je všeobecně znám. Proto nepřekvapí, že se do zdejšího muzea dostala také část písemností Spolku pro udržování pomníků z války 1866. Přehled spolkových pozůstalostí ukončíme zmínkou o fondech Hasiči Malá Skalice a Československý svaz ochránců přírody Hořičky.
Osobním fondům vévodí již zmíněné pozůstalosti Boženy Němcové a Václava Řezníčka. Zajímavé jsou ale také doklady o působení Josefa Rouska, někdejšího rady ministerstva zahraničí, který se po vzniku Československa podílel na vymezení hranic nového státu. Rozsahem nevelký, ale přesto nepominutelný je i soubor dokumentů k osobnosti Jendy Hoffmana, rodáka z velké Jesenice, který sloužil za první světové války jako letec ve francouzské armádě, než zahynul po sestřelení letadla. Mimo to jsou zde osobní fondy skalického starosty a lékaře Augustina Kordiny, tajemníka ministerstva železnic Hanuše Entnera, kapelníka a organizátora českoskalického hudebního života Karla Hejzlara, národního buditele J. A. Koliska, krejčího a sběratele muzejních exponátů Jana Karla anebo regionálního pracovníka v oblasti ochrany životního prostředí Jiřího Vaňka.
Strukturu archivu typologicky doplňují rozsahem nevelký soubor dokumentů z činnosti českoskalického Pivovaru a naopak nejrozsáhlejší zdejší fond Sdružený klub ROH Boženy Němcové v České Skalici, který ukončil činnost v roce 1990. Lze tady nalézt v podstatě kompletní dokumentaci o činnosti klubu: zakládací dokumenty, korespondenci a zprávy pro výroční konference, doklady o činnosti kroužků, o kurzech, přednáškách a koncertech, dokumenty k několika ročníkům přehlídky country hudby Českoskalická struna a další doklady ke kulturnímu životu v České Skalici v letech 1960 – 1990.
Jestliže výše nastíněné pracovní etapy proměnily českoskalický muzejní archiv v uspořádaný systém, pak pro příští období je jeho osud zatím nejasný. Archiválie jsou jen výjimečně vybaveny podrobnějším soupisem a potřebují další odbornou správu a zpřístupňování. V napjatém muzejním rozpočtu však není snadné nalézt peníze na kontinuální archivářskou činnost, takže výhledově půjde pravděpodobně spíše o nárazové úkoly, nezřídka s pomocí praktikantů či dobrovolných spolupracovníků. Vedení muzea se však s touto situací trvale smířit nechce, a pokud to bude jen trochu možné, práce na zpřístupňování archivu by chtělo obnovit.
