XIII. Třetí cesta na Slovensko
„Slovenské pohádky a pověsti“
Rok 1854., v životě B. Němcové vůbec málo šťastném rok nejnešťastnější, uplynul. Němcová oželela svého nadaného Hynka a znenáhla vpravovala se do svého osudu. Útěchy nacházela pouze v práci. Píšíc pilně Babičku a kochajíc se ve vzpomínkách krásného svého mládí, nabývala zase životní síly a také poněkud zdraví, veřejného života však se dále neúčastnila. Z přátel starých zůstali jí věrni Erben, Franta Šumavský, Hanuš se svou chotí a Wenzig. Avšak ani těch nenavštěvovala, nýbrž žila uzavřena ve skromném bytě svém, vychovávajíc své dítky a oddávajíc se svým pracím. Manžel její zatím vrátil se do Prahy s ročním výslužným 350 zl. Odpor, který proti svému sesazení podal, příznivě byl vyřízen. Bylo uznáno, že Němec ničeho vlastizrádného se nedopustil a že trpěl nevinně. Mohl se vrátiti do služby státní — v krajině neslovanské, s ročním platem nejvýše 800 zl., jak mu bylo nyní slíbeno. Obdržel místo při celním úřadě v Běláku v Korutanech, kamž se ihned odebral. Ale opět byl zklamán. Nedostával platu více než 400 zl., což jej tak roztrpčilo, že po roce, vida veškeru snahu marnou, místa toho se vzdal a do Prahy se navrátil. V Korutanech seznámil se Němec s farářem v Podklášteří u Běláku, Mat. Majarem (nar. 1809), jenž byl velmi horlivým Slovincem, při tom spisovatelem zvláště v oboru filologickém a národopisném velmi činným. Ten pro Němcovou odevzdal mu popis národní slavnosti Slovinců v dolině ziljské v Korutanech, kterou Němcová také česky vydala.
Je věc všeobecně známá, že ze všech Slovanů právě Slovinci mají nejvíce starých bájí (mythů) o stvoření světa. Ukázky bájí velice zajímavých poslal Majar Němcové, která je zpracovala a uveřejnila pod názvem Báječný přírodopis.
Roku 1855 Němcová dopsala Babičku, kterou odevzdala nakladateli J. Pospíšilovi v Praze. Honoráře za ni dostala 151 zl. 22 kr. Ježto mimo to připravovala slovenské pohádky a pověsti do tisku a aby chatrné své zdraví napravila, odhodlala se v létě ku třetí cestě na Slovensko. Nejprve odebrala se do lázní sljačských ve stolici zvolenské, které již za prvního tam pobytu dobře jí prospívaly.
Sljač, klimatické lázeňské místo s vodami kyselkovými a železitými, leží na pahorku horního údolí hronského a patří mezi nejmalebnější osady v Tatrách mezi Křemnici a Šťávnicí na východ. Má nyní deset pramenů, kterých z části užívá se ku koupelím, z části k pití. Ku pohodlí hostí lázeňských vystavěno sedm nákladných hotelů a upraveny nádherné sady. Němcová podala podrobný popis lázní v Krajích a lesích na Zvolensku.
Pobyvši tam krátký čas, konala odtud daleké výlety, aby navštívila své slovenské přátely, zvláště S. Chalúpku v Horní Lehotě, dra G. Reusze v Revúci a Rimavského v Báňské Bystřici. Tito všickni, jak patrno z Doslovu ku slovenským pohádkám, ochotně poskytli Němcové své sbírky pohádek a pověstí, aby jich použila ku zpracování pro české čtenáře. Sama ovšem horlivě také sbírala již na své první cestě po Slovensku. A tu právě doznati jest, že nejkrásnější z pohádek objevila sama Němcová. Tak roztomilou pohádku „O dvanácti měsíčkách“ slyšela od své služky Márky v Ďarmotech, „Sůl nad zlato“ na Sljači od staré pěstounky, „O Širokém, Dlouhém a Žarookém“ od starého sluhy v Ďarmotech.
Pohádky slovenské vypravuje Němcová již přesně tak, jak je slyšela neb napsané dostala, nic na nich nezaměňujíc, aby nesetřela jich rázu prostonárodního. Z té příčiny mají pro lidovědu daleko větší cenu, než pohádky její české.
Formou i obsahem nejzajímavější jsou: Král času, O třech citronech, O bačovi a šarkanu, O třech zhavranělých bratřích, O zlatovlásce, Sůl nad zlato, O Širokém, Dlouhém a Žarookém a O dvanácti měsíčkách. Pravou perlou mezi pohádkami vůbec je Sůl nad zlato.
Pochůzky Němcové po Tatrách nezůstaly ovšem tajny. Byla dána hned, jakmile tam zavítala, pod dozor četníků, kteří každý její krok sledovali, až konečně za šest asi neděl ji přinutili k návratu do Prahy.
Zdroj: VÁVRA, Vincenc. Božena Němcová: Pokus životopisný a literární. Praha: J. Otto, 1895. (Vzhledem k stáří textu nemusejí obsažené informace odpovídat pozdějším zjištěním.)
