Pozoruhodným způsobem si připomněli 160. výročí prvního vydání Babičky v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici. V noci z 19. na 20. června 2015 se mimořádně otevřela muzejní expozice, jejíž součástí je i historický Jiřinkový sál. V něm v pátek od desáté hodiny večerní obdivovatelé knihy i příznivci Boženy Němcové v souvislé řadě předčítali z povídky téměř až do druhé hodiny ranní následujícího dne. Akce dostala název Ještě jsme ji nedočetli, neboť v roce 2005, kdy se podobný program uskutečnil při téže příležitosti, se Babičku nepodařilo přečíst celou.
Komorní slavnost v budově muzea, o jejímž původním majiteli se v Babičce také vypráví, začala v pátek po 20 hodině promítáním dokumentu Obrazy ze života Boženy Němcové za účasti režisérky filmu Ljuby Václavové, která následně zahájila maraton předčítáním z „Kašparova“ vydání knihy v místě, kde skončilo předcházející čtení v roce 2005, teda na začátku 7. kapitoly.
Kromě nepřetržitého poslechu předem oslovených i zaregistrovaných čtenářů, kteří četli velmi kultivovaně a s nadšením, si mohli návštěvníci muzejní noci prohlédnout výstavku pamětních medailí s tématem Boženy Němcové a Babičky a mapu překladů Babičky do světových i exotických jazyků, která byla vyrobena pouze pro tuto příležitost. Žáci základních i středních škol, které paní učitelky škádlily dotazem, do kolika jazyků byla Babička převedena, si mohli konečně vydechnout, protože mapka byla krátce po odhalení k dispozici na internetových stránkách muzea. Podle dokumentátorky muzea Lenky Hubkové však mapa není zcela kompletní, neboť k jednomu jazyku nemohli pracovníci muzea přiřadit žádný stát (esperanto). Za překlad nepovažují českoskaličtí muzejníci ani převod Babičky do Brailleova písma, neboť ten je pochopitelně v češtině. Zajímavostí mapy překladů však je, že do ní byl zaznamenán i zcela překlad, který se v době výroby mapy teprve připravoval v Lotyšsku. Pozoruhodná cizí vydání byla během muzejní noci vystavena a následně byla opět uložena do bezpečí depozitáře.
Podle ředitele muzea Milana Horkého byl pro všechny zaregistrované čtenáře Babičky připraven pamětní list, který získali zdarma i návštěvníci, kteří setrvali v muzeu i po půlnoci. Opozdilci a ospalci sice mohli pamětní list získat v následujících týdnech rovněž, museli si ho však v pokladnách muzea zakoupit.
Grafická podoba pamětního listu je postavena na práci vynikajícího českého ilustrátora Vladimíra Tesaře (1924—2008), jehož Babička vyšla poprvé roku 1979. Kniha se pro velký zájem dočkala několika dotisků. Při příležitosti 160. výročí prvního vydání Babičky připravilo muzeum stejnojmennou výstavu originálních ilustrací, která byla otevřena v hlavní výstavní síni souběžně se započetím čtenářského maratonu. Výstava trvala až do 16. srpna 2015, aby si unikátní předlohy Tesařových ilustrací, které se mohou rovnat legendárním Kašparovým či Burianovým obrázkům na stejné téma, mohli prohlédnout turisté, jejichž zvýšený počet se na Českoskalicku v souvislosti s výročím očekával.
Podle muzejní pedagožky Pavly Knápkové vyšla Babička Boženy Němcové poprvé roku 1855 u nakladatele Jana Jaroslava Pospíšila v Praze, nikoli ovšem v knižní podobě, jak se mylně veřejnost domnívá, ale postupně ve čtyřech sešitech s jednoduchou obálkou – pravděpodobně 15. května, 7. a 20. června a nakonec 16. srpna. Opatrná strategie vydavatele přinesla dílu rychlý úspěch a oblibu v široké čtenářské obci. Honorář za Babičku činil 158 zlatých a 93,5 krejcaru, což byla pravděpodobně částka průměrná. Druhého vydání Babičky roku 1862 se Němcová už nedožila, v předvečer smrti však dostala z litomyšlské tiskárny nakladatele Antonína Augusty první složky knihy a do některých z nich stačila vepsat své věnování.
První překlad Babičky vyšel už roku 1858 a pojí se s ním několik zajímavostí. Překlad vycházel na pokračování v německy psaném, pražském beletristickém časopise Erinnerungen a pořídil ho jeho redaktor Jan Ohéral, i když Němcová německy mluvila i psala. Překlad vznikal pod jejím průběžným dohledem, což je velmi podstatné vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o zkrácený text. Překlad vycházel s dřevorytovými ilustracemi, které pod dozorem spisovatelky vytvořil Quido Mánes. První kompletní překlad vyšel až po úmrtí Boženy Němcové. Ačkoli kniha vyšla v korutanském Klagenfurtu (česky Celovci), jazykem knihy byla slovinština.
Muzejní noc připravilo Muzeum Boženy Němcové spolu se správou státního zámku Ratibořice. Ani v noci z 19. na 20. června se Babičku nepodařilo dočíst.
Podrobný program českoskalické muzejní noci
20.10 … slavnostní zahájení muzejní noci
20.10 … otevření výstavy pamětních medailí s tematikou Boženy Němcové a děl Boženy Němcové
20:15 … promítání filmu Obrazy ze života Boženy Němcové za účasti režisérky Ljuby Václavové
21.40 … beseda s režisérkou L. Václavovou a archivářkou Y. Dörflovou z Památníku národního písemnictví (otázky můžete pokládat předem na adresu noc@babicka.cz)
22.30 … zahájení literárního maratonu Ještě jsme ji nedočetli… (nonstop čtení Babičky)
22.30 … otevření výstavy Babička – originální knižní ilustrace Vladimíra Tesaře, více ZDE
23.00 … odhalení mapy překladů Babičky do světových i exotických jazyků
24.00 … představení pamětního listu ke 160. výročí prvního vydání Babičky
01.28 … ukončení četby
Ljuba Václavová, režisérka, Praha
Martin Staněk, starosta, Česká Skalice
Tomáš Hubka, místostarosta, Česká Skalice
Anna Knappová, kulturní referentka, Zámek Nové Město nad Metují
Helena Vítová, ředitelka Mateřské školy v České Skalici
Helena Ducháčová, předsedkyně Společnosti Boženy Němcové v České Skalici
Jiří Kmoníček, ředitel Centra rozvoje Česká Skalice, o.p.s.
Míla Smetanová, pedagožka, Česká Skalice
Zuzana Luštincová, pedagožka, Jilemnice
Jan Luštinec, ředitel muzea v Jilemnici
Romana Pacáková, moderátorka Českého rozhlasu
Ivan Češka, kastelán, zámek Ratibořice
Martina Zálišová, vedoucí knihovny v České Skalici
Yvetta Dörflová, archivářka, Památník národního písemnictví v Praze
Drahomíra Benešová, pedagožka, Lipí
Lenka Hladíková, zdravotní laborantka
Martina Pavlasová, taneční pedagožka, choreografka, Česká Skalice
Dagmar Štěpánová, dokumentátorka, Česká Skalice
Pavla Knápková, účetní, Žernov