Spolupráce výtvarníků s textilním tiskem

Výstavu „Spolupráce výtvarníků s textilním tiskem“ připravilo UPM – Muzeum textilu ve spolupráci s Muzeem Boženy Němcové. Nabízí k vidění dezény potištěných šatových a dekoračních textilií dle návrhů významných českých výtvarných umělců a jejich žáků ze sbírky Muzea textilu v České Skalici. Výstava je doplněna aktivním programem, výtvarnou dílnou. V rámci výstavy proběhnou ve dnech 5. – 6. června a 19. – 20. června komentované prohlídky.

Pro vzhled potištěné textilie je rozhodující vzor-dezén. Trvalo však velmi dlouho, než se navrhováním dezénů potištěných textilií začali zabývat kromě profesionálních dezinatérů také výtvarní umělci. V českých zemích byly v počátcích tovární výroby textilních tisků, tedy od 30. let 19. století, získávány dezény zejména z Francie a z Německa. První vlaštovkou z řad výtvarníků, kteří začali spolupracovat s textilním tiskem, byl Mikoláš Aleš v prvním desetiletí 20. století. K častějším kontaktům docházelo teprve po vzniku samostatného Československa. Velký kus práce odvedly na tomto poli i Svaz československého díla a Uměleckoprůmyslová škola v Praze (ve školách Františka Kysely, V. H. Brunnera a Jaroslava Bendy se rovněž vyučovalo tvorbě dezénů pro textilní tisk).

Ve třicátých letech a na počátku let čtyřicátých počet výtvarníků spolupracujících s textilním tiskem vzrostl. Mezi ně patří Josef Čapek, Marie Čermínová (Toyen), Alois Fišárek, Václav Koutský, Karel Svolinský, Vladimír Sychra, Jiří Trnka a Alois Wachsmann. Jejich pomoc vyhledala jako jedna z prvních královédvorská firma Josef Sochor, která již na začátku dvacátých let vyzvala k součinnosti prof. Kyselu a jeho žáky. Další z výtvarných umělců, Antonín Kybal, navrhl řadu dezénů pro firmu Monopol v Mladé Boleslavi atd. Slibně se rozvíjející spolupráce výtvarníků s textilními tiskárnami byla přerušena nacistickou okupací.

Po druhé světové válce se intenzivně hledaly v oblasti textilního tisku cesty, jak zvýšit nejenom produkci potištěných textilií, ale i jejich estetickou úroveň. Prozíravým činem bylo navázání spolupráce s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze (prof. Antonín Kybal, prof. Alois Fišárek) a s Vyšší průmyslovou školou textilní v Brně (prof. František Malý). V roce 1949 byl založen v Praze národní podnik Textilní tvorba (od roku 1959 Ústav bytové a oděvní kultury - ÚBOK), který byl specializován na navrhování dezénů a výrobu vzorků pro výrobní podniky. V následujících letech druhé poloviny 20. století spolupracovaly s výtvarnými umělci zejména ÚBOK, Dílo – podnik Českého fondu výtvarného umění, Ústředí uměleckých řemesel, Výtvarná řemesla, výrobní družstvo Zádruha a národní podnik Výstavnictví v Praze a Moravská ústředna v Brně.

A jak je tomu dnes…