mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

Jmenný restřík osob okolo Boženy Němcové (j–n)

Jahn, Jiljí Vratislav
(1838–1902), spisovatel, redaktor Augustových Obrazů života

Jeřábková, Kateřina
(1807–1867), roz. Singlová, poslední představitelka známého tiskařského rodu; v její edici Bibliotéka českých původních románů historických i novověkých (1855–1860) vyšla roku 1856 ve dvou dílech Pohorská vesnice B.N., započatá spolupráce uvízla na mrtvém bodě; přislíbenou Ženu z lidu B.N. nenapsala

Jonáková, Eleonora
vlasteneckým jménem Vědoslava; podílela se na přípravě české encyklopedie dam, po odjezdu A. Reissové, provd. Čelakovské (B. Rajské), do Vratislavy převzala vedení dívčího ústavu v Praze

Jurenka, Hanuš
((1831–1882), v korespondenci označován též On, Jura, Hanuš Jurovič; též neznámý adresát), přítel V.Č. Bendla, člen družiny Josefa Václava Friče, po odstěhování rodičů do Březnice bydlel v domě Pod Emauzy, kam se přistěhovala na podzim 1854 B.N.; v červnu 1855 ukončil studium medicíny, odjel do Haliče pomáhat v boji proti choleře, po návratu už se v Praze trvaleji neubytoval a v předjaří 1856 odešel natrvalo do Březnice, stal se tam okresním lékařem a oženil se

Karadžić, Vuk Stefanović
(1787–1864), srbský spisovatel a lingvista, sběratel srbských národních písní; B.N. přeložila několik pohádek z jeho sbírky

Kempen z Fichtenstammu, Johann
(1793–1863), rodák z Pardubic, polní podmaršál, v letech 1852–1859 šéf nejvyššího policejního úřadu

Klácel, František Matouš
((1808–1882), v korespondenci označován též Matouš, M., Kl.), mnich augustiniánského řádu, mladohegelovec, profesor filozofie v Brně, redaktor Týdeníku a Moravských novin, přítel A.V. Šembery. B.N. se s ním poznala již za svého prvního pražského pobytu uprostřed čtyřicátých let, od podzimu 1853 se kontaktům s B.N. uzavřel, ale recenzoval většinu jejích prací. Nejbližší přátele (I.J. Hanuš, J. Helcelet, Josef Němec a B.N., V. Vrbíková) nakrátko sdružil v Českomoravském bratrstvu, B.N. skrytě adresoval Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu.

Klasná, Marie
(v korespondenci označována též Marjánka), služka Němcových (duben–říjen 1856), B.N. ji přijala dočasně, po dobu jejího těhotenství; v červenci porodila nemanželskou dceru Boženu (jíž byla B.N. kmotrou), která však záhy zemřela; v říjnu odešla do Děčína

Klement, Antonín
lékař v Domažlicích

Kolisko, Josef
Učitel v České Skalici

Kolovrat Krakovský, Hanuš
(1795–1872), hrabě (v korespondenci zvaný též hrabě Hanuš), majitel panství v Březnici, kde žilo několik přátel z družiny J. V. Friče (A. Tille, H. Jurenka, K. Kulich); podporoval BN (m.j. mecenáš její čtvrté cesty do Uher)

Kollár, Jan
(1793–1852), básník a sběratel slovenských lidových písní; roku 1848 se na Slovensku veřejně postavil proti revolučním tendencím, roku 1849 byl jmenován univerzitním profesorem ve Vídni; byl oddaný rakouské vládě, za což byl kritizován K. Havlíčkem ve Slovanu

Konopa, Jan
(+1857), slepý synovec mrákovského starosty, pokrokový venkovan, který pro B.N. sbíral na Domažlicku lidové pohádky

Kouble, Josef
(1825–1886), humorista, v této době působil jako kaplan ve Vysokém nad Jizerou, společně s F. K. Drahoňovským uspořádal almanach Krakonoš

Kounicová, Eleonora, roz. Voračická z Paběnic
B N ji dedikovala Babičku

Krejčí, Jan
(1825–1896), prof., geolog, známý Němcových od jejich prvního pražského pobytu, univerzitní profesor v Praze, od roku 1853 redigoval s J. E. Purkyněm Živu (kam přispívala i B.N.)

Vilém LamblLambl, Vilém Dušan
((1824–1895), v korespondenci označován též On, Duš., Dušan, D., doktor, dr), lékař a publicista, aktivní účastník revoluce 1848, s mnoha kontakty na Vídeň, na slovanské země a kultury, Havlíčkův dopisovatel z Balkánu; s B.N. se seznámil za její nemoci koncem roku 1851, později patřil k jejím literárním důvěrníkům, lékařsky pečoval o celou její rodinu; od roku 1860 přednosta patologie v Charkově, pak ředitel kliniky ve Varšavě

Langhammrová, Marie
((narozena 1836), v korespondenci označována též Manka), pocházela z Domažlic, po odchodu Marie Klasné nastoupila u Němcových jako služebná

Langhammrová, Zuzana
(v korespondenci označována též Zuza, Zuzl, Zuzanka), mladší sestra M. Langhammrové

Lanna, Vojtěch
(1805–1866), českobudějovický a pražský podnikatel, těžař, koncesionář a mecenáš, nájemce linecko-budějovické koněspřežné dráhy, roku 1829 vybudoval a provozně udržoval povltavskou cestu z Budějovic do Prahy, bul stavitelem Řetězového mostu v Praze, nábřeží, nádražních budov Prahy-středu a Negrelliho viaduktu; byl původně c.k. loďmistrem, vybudoval uhelnou dráhu z Kladna do Kralup (1855–1856), podílel se na výstavbě jihoseveroněmecké spojovací dráhy

Lauermannová, Kateřina
((1811–1889), v korespondenci označována též Katynka, Katyna), roz. Jungmannová, podruhé provdaná Petrovičová; dcera Josefa Jungmanna, sestra A. Musilové

Ludvík, Josef Myslimír
(1796–1856), vlastivědný spisovatel a překladatel, duchovní ve Studnici, 1847 farář v Boubíně, na penzi žil od roku 1848 v České Skalici

Majar Ziljski, Matija
(1809–1892), farář v Podklášteří (Gerljachu) u Villachu, slovinský vlastenec a spisovatel, sběratel slovinských národních písní; v roce 1883 se přestěhoval do Prahy; Josef Němec se s ním seznámil za svého pobytu ve Villachu

Malý, Jakub
(1811–1885), překladatel, literární a divadelní kritik, publicista; v letech 1846–1847 a 1850 redigoval Květy (tam recenzoval Národní báchorky a pověsti B.N.), v letech 1851–1852 politicky konzervativní Pražský prostonárodní list

Mánes, Josef
(1820–1871), malíř, ilustrátor knih, autor obrázku pro Slovenské pohádky

Marek, Antonín
(1785–1877), básník a jazykovědec, žák a spolupracovník Josefa Jungmanna, katolický kněz v Libuni u Jičína, známý mecenáš

Mencl, Josef Branislav
(1815–1864), pražský kovolitec, v mládí přítel K.H. Máchy, angažovaný i v dění roku 1848, úspěšný svými výrobky až v Americe, byl Němcových stálou oporou

Michenet, Jacques
Francouz, manžel sestry B.N. Marie (svatba 1846), hofmistr kněžny Dorothey Talleyrandové

Marie MichenetováMichenetová, Marie Terezie
(1830–1888), roz. Panklová (v korespondenci označována též Marinka), sestra B.N., provdala se za francouzského komorníka vévodkyně Talleyrandové Jacquesa Micheneta, zůstala bezdětná

Morávek, Karel Bohuslav (Gottlieb)
zahradník, potomek českých emigrantů v Žitavě

Mužák, Petr
((1821–1892), v korespondenci označován též Mužáček), narodil se ve Světlé pod Ještědem, od roku 1848 učitel v Budči a od roku 1849 profesor kreslení a krasopisu na státní české reálce v Praze; s B.N. se seznámil v létě roku 1850, kdy její rodinu navštívil v Liberci, ona byla pak svědkyní na jeho svatbě s Johanou Rottovou a kmotrou jejich jediné dcery

Karolina SvětláMužáková, Johana
(1830–1899), roz. Rottová, později spisovatelským jménem Karolina Světlá (v korespondenci označována též Ivánka, Ivanka, Johanka), B.N. se s ní seznámila koncem září 1850, když přivezla z Liberce do Prahy Hynka a Karla k další návštěvě školy; 7.1.1852 provdána za Petra Mužáka; přátelství B.N. s J. Mužákovou, její sestrou Žofií a s celou rodinou Rottových skončilo roztržkou v roce 1855

Myška, Josef
lékárník ve Všerubech, u něhož Němcovi bydleli

Náprstek, Ferdinand
((1824–1887), v korespondenci označován též Fingerhut, Fing., Ferda, der Klassiker, Halánek), bratr Vojtěcha Náprstka, pražský sládek z domu U Halánků v Praze, člen výboru pro zřízení Národního divadla

Náprstek, Vojtěch
(1826–1894), v korespondenci označován též Fingerhut), v roce 1858 se vrátil z Ameriky, podporoval B. N.

Václav Bolemír NebeskýNebeský, Václav Bolemír
(1818–1882), v mládí romantický básník, stoupenec hegelovské filozofie (také v jejím duchu hledající smíření protikladů v tzv. slovanském romantismu); intimní přítel B.N., její literární rádce a průvodce českou společností při jejím prvním pobytu v Praze; spolupracovník K. Havlíčka v Pražských novinách a i Národních novinách, redaktor Časopisu českého muzea, překladatel, literární historik

Neruda, Jan
V letech 1859–1861 redaktor Obrazů života, vydávaných u A. Augusty

Němcová, Kateřina
(v korespondenci označována též teta), žena Vavřince němce, bratra Josefa Němce; po smrti svého muže vedla se synem hostinec v Novém Bydžově

Němcová, Theodora
((1841–1920), v korespondenci označována též Dora, Dorlička, Dori, Dorotka, Dorka, Dorinka, Bohdanka), dcera Josefa a Boženy Němcových

Němec, František
(1809–1878), v korespondenci označován též švagr, strýc), bratr Josefa Němce, byl dozorcem v cukrovaru v Novém Bydžově

Němec, Hynek
(1838–1853), první syn Josefa a Boženy Němcových, zemřel na tuberkulózu

Němec, Jaroslav
((1842–1898), v korespondenci označován též Jaroušek, Drahotín), nejmladší syn Josefa a Boženy Němcových; v dubnu 1860 odjel studovat na malířskou akademii do Mnichova, počátkem února 1861 se vrátil do Prahy; pracoval u fotografické firmy bratrů Wintrových na Příkopě

Němec, Josef
(1805–1879), manžel B.N. (svatba 12.9.1837); vystudoval gymnázium v Hradci Králové; ze studia na filozofické fakultě byl odveden do armády, ze které byl roku 1837 propuštěn a stal se zaměstnancem finanční stráže; za služby v Kostelci u Náchoda se seznámil s B.N.; jako prozatímní inspektor finanční stráže sloužil v Josefově (1838), v Litomyšli (1839), v Polné (od zimy 1840) a 1842 v Praze, kde se společně se ženou účastnil českého kulturního života; roku 1845 odešel s rodinou jako komisař finanční stráže do Domažlic, za účast na tamním vlasteneckém dění byl přeložen do Všerub (podzim 1847–červenec 1848) a Nymburka (červenec 1848–únor 1850), a posléze do Liberce (únor 1850); v roce 1848 kandidoval za poslance do Českého sněmu; roku 1851 přijal místo vrchního komisaře v Uhrách (do srpna 1851 Miškovec, poté Balašovy Ďarmoty); přispíval do Květů, Pražských novin aj.; v dubnu 1853 byl postaven mimo službu a bylo proti němu zavedeno vyšetřování pro činnost a postoje v roce 1848, jako vyšetřovaný se vrátil do Prahy (únor 1855), v listopadu nato bylo vyšetřování ukončeno a byl soudně degradován, za účast na pohřbu K. Havlíčka byl odsouzen k osmidennímu vězení (trest odpykán v září 1856), koncem roku 1856 mu bylo přiděleno místo úřadnického oficiála na celním úřadě ve Villachu, v září 1857 odešel na vlastní žádost ze státní služby a od poloviny října 1857 nastoupil místo kontrolora v cukrovaru ve Zdicích, v březnu 1858 dostal z cukrovaru výpověď; příležitostně pak revidoval účty pro hraběte Kolovrata, zprvu v Praze (1858), pak v Hrubých Dvorech u Přimdy (1859); roku 1860 získal místo administrátora Národních listů

Němec, Josef
(v korespondenci označen též Josef Vavřinků), synovec J. a B. Němcových, syn Vavřince Němce a Kateřiny Němcové, hospodský a řezník v Novém Bydžově

Němec, Karel
(1839–1901), druhý syn Josefa a Boženy Němcových; po absolvování nižší státní reálky v Praze (1852–1854) nastoupil do učení k známému pražskému zahradníkovi J. Fialovi do tehdejší Společenské zahrady v ulici Na Slupi (srpen 1854–září 1855); na zkušenou odjel do zámecké zahrady v Zaháni v pruském Slezsku (duben 1856–duben 1858), kde žila jeho babička T. Panklová s několika sourozenci B.N.; 1. 5.. 1858 nastoupil do královské zahrady v Sanssouci v Postupimi, od listopadu 1859 v zahradě v Rájci u Brna, od konce srpna 1860 nastoupil v zámecké zahradě v Eisenbergu (Jezeří) v Krušných horách, počátkem roku 1861 se vrátil do Prahy a nastoupil v zahradě Klamovka v Košířích

Němečková, Marie
(1836–1912), školská a sociální pracovnice

DALŠÍ OSOBNOSTI

Zdroj: Božena Němcová, Korespondence I–IV, Nakladatelství Lidové noviny, 2003–2007

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

Doporučujeme

Software pro správu a údržbu majetku SW KLID

Pro správu majetku používáme SW KLID.