UPOZORNĚNÍ:Vážení návštěvníci, rubrika Dotazy a odpovědi slouží jako "první pomoc" pro Vaše nejasnosti a je zaměřena pouze na problematiku života a díla BN. Neočekávejte prosím také do detailu vypracované odpovědi, které byste snad mohli použít pro vypracování seminárních prací... :-)
Stránka není aktualizována denně. Pokud byste tedy měli pocit, že na odpověď nevydržíte čekat deset dní, raději pošlete avizo na adresu
dotazy@bozenanemcova.cz.
Děkujeme za pochopení.
Počet dotazů: 233
Dotaz: Dobrý den, dočetla jsem se v archivních pramenech, že dle několika osobností (F. Plamínková, F. X. Šalda) byla BN zneuctěna v představení Edvarda Béma Hvězdné požáry (1925). Zajímalo by mne, v jakém směru ji toto dílo poškozovalo a proč na ně tedy zareagovali kriticky? Moc děkuji za pomoc!!!
Odpověď: Zklamu Vás, musela by se udělat rešerše, to z hlavy nevím.
BÉM Edvard. Hvězdné požáry: Tři dějství a prolog. Praha: Dr. Milan Svoboda, 1925. (Edvard Bém, 1883-1945)
Dotaz: Prosím, kde bych našla článek H.Kokešové "Jen kdyby ta mama byla jiná"? Děkuji předem za odpověď
Odpověď: Literární archiv: sborník k 140. výročí úmrtí. Božena Němcová. Praha: Památník národního písemnictví, 2002.
Dotaz: Knihy Boženy Němcové jsem si doopravdy zamilovala. Ovšem dodnes si pamatuji hrůzný zážitek z knihy "Maličkým", kterou jsem četla ještě před nástupem do školy. Tragický konec téměř každé pohádky mi dal dost zabrat ;-) Svým dětem jsem je dala přečíst až kolem 10. roku, kdy už je braly s velkým nadhledem. Byly tyto pohádky opravdu určeny "maličkým"?
Odpověď: Maličkým je výbor pohádek, který (pokud se nemýlí databáze JIB) poprvé vyšel v roce 1911 a uspořádal ho Karel Vetter pto nakladatelství Alois Hynek. Němcová sama pohádky spíše uhlazovala, nelibovala si v brutalitě. Nemylte se ovšem v tom, že lidová slovesnost postrádá hroby a viselce, popř. utnuté oudy. Myslím, že naši předkové se v tomto od nás příliš nelišili a děti devatenáctého století by bez rozpaků usedly ke střílečkám našich dětí, které mají na počítači. Smrt byla v dřívějších dobách v domácnostech častějším hostem než dnes a zdá se, že se s ní předci dokázali lépe vyrovnat.
Dotaz: Myslím, že se v mém vlastnictví nachází část dopisu psaný B. Němcovou 2. 8. 1856 dr. V. Lamblovi, kde popisuje pohřeb K. Havlíčka Borovského a kde - jak se zdá - popisuje věnec, který byl od ní Halánkem na rakvi položen jako věnec zhotovaný z bobkové višně tedy ne jako trnovou korunu, jak se traduje. Podle dopisu byla tato idea od B. Němcove a měla symboliku spíše uctění Havlíčkovy literární činnosti než jako výraz mučednictví. Na rakev jej dal oficiálně a ve svém jménu Halánek, protože B. Němcová měla obavu,že by jí to u rakouské policie neprošlo. Halánek se také na ceně podílel. Na hlavě měl Havlíček půl věnec z vavřínu a v ruce dva květy passiflory. Pohřeb byl plánován na čtvrtek, ale kvůli benefici téhož dne pro Tylovy děti byl posunut na pátek 1. 8. 1856.
Odpověď: Váš dopis je faksimile. Byly jí vydány stovky a byla tak dobře provedená, že se mnoho lidí domnívá, že má originál.
Dotaz: Vážená dámi a pánové,
vyrostl jsem v ČR a nyní již 40 let bydlím na Slovensku a stále se vracím k dílúm Českých spivatelú a umělců. Babičku jsem četl nespočetné a další díla od Boženy Němcové.
Velice mne zaujaly i články v tisku s rozhlase o mládí a dětství BN, zaujalo mne též, že je nemanželskou cerou setry vévodkyně. Nevím, proč je okolo toho tolik křiku. Byla národní a byla Češka, musíme se na to dívat, ne komu se narodila a z jaké krve, ale ke komu se hlásila svým dílem!
Dnešní vědě nic nebrání vystopovaz předky podle DNA, a proč se tomu bránit.
Sám jsem toho důkazem po svých předcích:
maminka je napůl Polka-Češka-Rakušanka,
její matka Polka-Španělka, potomek Korčaků (hlavní větev Komorovkých) můj táta Polák-Maďar.
A já si z toho nic nedělám, že v mých žilách koluje modrá krev poloviny Evropy, a jsem patřičné hrdý. A cítím se Evropanem.
Není třeba se bránit o zistění původu BN a musíte jako národ být hrdí, že jedinec s geny cizími byl takový takový výjimečný národovec.
S pozdravem, Štefan Dudáš
Odpověď: Genetická zkoumání nejsou tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát z televizních seriálů. Ale podstata poznámky je správná - hodnota díla nezávisí na původu tvůrce.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak BN oslovovali přátelé, manžel, rodina... Barboro nebo Boženo?
Jinak děkuji za skvělé stránky a máte můj obdiv za trpělivost s některými zdejšími tazateli:)
Odpověď: podle dcery Dory slavila BN svůj svátek na Borboru, věřila datu narození (4.2.1820). V korespondenci ji muž oslovuje téměž výhradně Milá ženo! Ona jeho Milý muži! Děti píší Drahá mámo, milá mámo, drahá mutrdličko, drahá matko, drahá matičko. Cizí lidé mimo rodinu různě: Drahá jemnostpaní (Bendl), Velectěná paní (Jurenka), Blahorodá paní (Augusta), Vážená paní Boženo (Náprstek), Roztomilá Božinko (K. Petrovičková).
Dotaz: Kdy vzniklo Muzeum Boženy Němcové?
Odpověď: Muzeum Boženy Němcové vzniklo nákupem pozůstalosti Boženy Němcové od její dcery Dory v roce 1919. (V české Skalici tehdy již existovala muzeum městské).
Dotaz: Prosím, kolik měla babička zubů?
Dotaz: Dobrý den, i já píšu seminární práci o Boženě Němcové. Moje téma zní Změna recenze BN po roce 1989. Děkuji za vaši pomoc.
Odpověď: V tomto případě je vhodné použít ke studiu i data z výstřižkové služby, která jsou k dispozici ke studiu v našem výstřižkovém archivu.
Amélie Královská
11.05.2010
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, kolik let bylo Magdaleně Novotné, když přijela na Staré Bělidlo. Děkuji! Mia
Odpověď: Vzhledem k tomu, že není jisté, kdy se narodila ani kdy přesně přišla do Ratibořic, odhadujeme, že kolem 55 let.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ... 24