mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

František Klácel odešel do Ameriky, dožil se tam ale zklamání

František Matouš Klácel„Osmělme se zmúdřeti“, bylo prý heslo Františka Klácela. V jeho osobě se přitom spojují samé protiklady. Z augustiniánského mnicha se stal utopickým socialistou, byl zapáleným národním buditelem, a přesto na konci svého života odešel do Ameriky. Zažil tam ale velké zklamání…

František Klácel se narodil v České Třebové v roce 1808. Pocházel z chudé rodiny, díky velkému nadání ale vystudoval gymnázium a filozofický ústav v Litomyšli. Aby mohl pokračovat v dalším studiu, vstoupil v roce 1827 do augustiniánského kláštera v Brně. Přijal zde řeholní jméno Matouš a v roce 1833 byl vysvěcen na kněze.

„Poté, co vystudoval filozofii, sám učil, ale pro své názory a politické smýšlení byl bohužel potom zbaven profesury. Nemohl se už věnovat vyučování, což pro něj byla v jeho životě veliká rána, protože miloval své studenty a vyučoval velice rád. Takže potom se už věnoval pouze psaní,“ přibližuje jeden z velkých zlomů jeho života ředitelka Městského muzea v České Třebové Jana Voleská. Klácel se pak krátce stal knihovníkem na liběchovickém zámku – dodnes tu je po něm pojmenována jeskyně Klácelka. Revoluční rok 1848 prožil v Praze, byl delegátem Slovanského sjezdu, poté se ale musel nějaký čas skrývat. Zajímal se o publicistiku, vedl například Moravské noviny, které měly být obdobou Havlíčkových Národních novin. V redaktorské práci se mu ale příliš nedařilo a zklamaný Klácel se nakonec vrátil do kláštera. Zde ale napsal a vydal řadu knih. Patří mezi ně například Jahůdky ze slovanských luhů, Bajky Bidpajovy, Dobrověda nebo Slovník pro čtenáře novin, v němž se vysvětlují slova cizího původu: „Začínal vlastně jako filozof a básník. Jeho působení bylo velice zásadní v tom, že napsal první filozofický spis v češtině. Byl mezi prvními, kteří se pokoušeli v českém jazyce veršovat. Takže v tomto ohledu bylo jeho dílo ve své době skutečně průkopnické a průlomové, byť dnešní odborníci je trošku kritizují. Ale ve své době sehrál velice významnou roli.“

František Matouš KlácelKlácel měl řadu přátel mezi národními buditeli, spisovateli a umělci. Spolu s Janem Helceletem a dalšími se na Moravě pokoušel uskutečnit ideály společenství, založeného na vzájemné lásce, porozumění a spolupráci. Mezi těmi, s nimiž si dopisoval, byla i autorka Babičky: „Určitě Božena Němcová, se kterou se setkal i tady v České Třebové roku 1851 a které, nebo dříve se tak usuzovalo, věnoval svůj publicistický cyklus nazvaný Listy politické, který později vyšel knižně pod názvem Listy přítele přítelkyni o původu socialismu a komunismu.“

„Předvídal jsem, že vzbudím Vaši zvědavost, když se zmíním o Utopii. Vy jste myslela, že Utopie jest pouhé blouznění mysli, avšak Tomáš More nebyl blázen, ale byl muž velmi srdečný a těm jest přirozeno přemýšleti o bídě lidské a o prostředcích jí uleviti,“ – napsal Klácel v Listech, kde vysvětluje myšlenky utopického socialismu.

Během svého pobytu v brněnském augustiniánském klášteře se ale věnoval i přírodním vědám. Spolupracoval například se zakladatelem genetiky Řehořem Mendlem na jeho pokusech. Žil však stále uzavřeněji a nezdary a pocity zklamání ho nakonec vedly k tomu, že v roce 1869, ve svých jednašedesáti letech, odešel do emigrace: „Velice dlouho již byl nespokojen v místě svého působení a určitě ho lákala vidina svobodného života v Americe. Možnost svobodně publikovat a svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory a těmito názory působit na veřejnost bez jakýchkoliv omezení.“

Nejprve pracoval jako redaktor Slovana Amerikánského v Iowě. Působením Františka Klácela v Americe se zabývá Margaret Heřmánek Peaslee z Pittsburské univerzity. Přednášela o něm například na loňském Světovém kongresu SVU v Ružomberku. Podle ní měl Klácel potíže s vydáváním novin i v Americe: „Tam ale byla jedna věc, která mu dělala problémy. On byl totiž příliš akademický a hodně filozofoval, a vydavatelům se nedařilo noviny dobře prodávat. Tak jeho články přepisovali a podle jednoho svědectví, které jsem našla, si na to Klácel stěžoval. A nakonec ty noviny zanikly.“

Poté Klácel vydával ještě Hlas Jednoty svobodomyslných a Hospodáře amerického, psal i knihy, ty ale zůstávaly ležet na skladě a Klácel trpěl velkou bídou. Nedařilo se mu ani naplnit jeho volnomyšlenkářské ideály. „Víme, že byl zklamán. Amerika nebyla taková, jakou si ji vysnil a jakou si ji představoval. Takže asi se mu to tak úplně nepodařilo.“

Až na konci života se ho ujal František Záleský, úspěšný český podnikatel v Belle Plaine, u něhož Klácel dožil až do své smrti v roce 1882. „Má pomník na Československém hřbitově v Chicagu. Tam jsou pohřbeni i moji příbuzní. A tak mne napadlo, že by to pro mne mohl být dobrý začátek, abych se pustila do pátrání po něčem, co začalo tady v Česku a pokračovalo v Americe. A snad bych mohla něco najít,“ vysvětlila Margaret Peaslee pohnutky, které ji už v 90. letech minulého století vedly k pátrání po osudech Františka Klácela v Americe. V Iowě našla dokonce Klácelovu příbuznou, která má dosud jeho osobní dokumenty: „Měla krabici, které říkala krabice strýčka Klácela. A ta byla plná jeho dokladů, dopisů a knih, které kdysi měl. Má jeho vlastní pas. Tam totiž byly pochybnosti, zda opravdu dostal povolení legálně opustit svou vlast.“

V loňském roce, dvě stě let od Klácelova narození, proběhly v jeho rodné České Třebové oslavy. Jejich součástí byla také klácelovská konference v Městském muzeu, na které se sešli odborníci z České republiky i ze zahraničí. Jejich referáty vyšly nedávno i ve sborníku. Ve městě je po Klácelovi dnes pojmenována ulice, má zde také pamětní desku. I ve Spojených státech se dochovaly památky na jeho pobyt, především v Belle Plaine.

 

Autor: Milena Štráfeldová, 17. 1. 2009 (publikováno se svolením autorky)
Zdroj: www.radio.cz/cz/clanek/112283

 

Převzaté články nemusejí vyjadřovat názor muzea

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

Doporučujeme

Software pro správu a údržbu majetku SW KLID

Pro správu majetku používáme SW KLID.