mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

Životopis Boženy Němcové – Ottova encyklopedie nové doby

Němcová Božena, čes. spisovatelka *5. ún. 1820 ve Vídni, †21. led. 1862 v Praze. Od r. 1898, kdy do OSN (XVIII, 61-64) napsal o [Němcová Božena]-é článek Jos. Hanuš, autor jedné z prvních monografií o [Němcová Božena]-é, značně se rozšířily, prohloubily znalosti jejího života, jejích děl a jejího významu. Nová kritická vydání jejích spisů přinesla dotud neznámé části její pozůstalosti a korespondence.

Životopis [Němcová Božena]-é zpracován dokumentárně, kriticky a psychologicky, zvl. v jejím mládí bedlivě oddělena básnická idealisace ve spisech od hist. skutečnosti. To se týče soc. postavení rodičů, jež nebylo úřednické, nýbrž služebnické, osobnosti babičky, která u Panklů ve shodě pobývala jen v l. 1825-29, bydliště rodiny, jež nebylo na místě, líčeném v „Babičce”, nýbrž zprvu na „Starém bělidle” na louce u vchodu do zámecké zahrady, pak v nevlídném služebnickém bytě ve dvoře pod ratejnou; také školní začátky (v Č. Skalici, nikoliv Chvalkovicích, kde školu nenavštěvovala), byly jiné než se soudilo podle povídky „Pan učiteľ”, v ničem dokumentární. Mezi výmysly odkázány zprávy o přímém osobním vztahu „paní kněžny” k Barboře Panklové i dohady o přípravách k literární a snad i národopisné činnosti před sňatkem. Správněji osvětlena i postava muže [Němcová Božena]-é (Mil. Novotný vydal Z pamětí Jos. Němce 1928), vztah [Němcová Božena]-é k choti a zvl. s psychologickým propracováním objasněny přátelsky milostné styky [Němcová Božena]-é s vynikajícími neb zajímavými muži doby, kteří u ní vystřídali jejího lit. učitele V. B. Nebeského, F. M. Klácelem, I. J. Hanušem, Janem Helceletem, D. Lamblem, V. Č. Bendlem a H. Jurenkou; pokud lze souditi z korespondence, jen zlomkovitě dochované, měly tyto osobnosti silný vliv na smyslový i citový život [Němcová Božena]-é, na její filos. i soc. názory, nikoliv však na její tvoření básnické. S pomocí dopisů zevrubně, snad až příliš zevrubně vyloženo hmotné, manželské a společenské martyrium [Němcová Božena]-é v pražských l. 1853-62, ale při tom vysvitlo i citové hrdinství mateřského srdce jejího i zápas o společenskou a mravní důstojnost ženinu. Horlivá pozornost věnována pobytům a cestám [Němcová Božena]-é na Slovensku, v l. 1851, 1852, 1853, 1854 i jejím stykům se spisovateli a buditeli slov. Konečně i krušná její episoda v Litomyšli studována, a stal se pokus částečně ospravedlniti jejího příkrého nakladatele A. Augustu. Se zájmem o životopis a osudy [Němcová Božena]-é roste i pieta k jejich stanicím: v „Babiččině údolí” u Ratibořic postaven pomník „babičky” od O. Gutfreunda, na úmrtním domě na Příkopech č. 854 „U tří lip” odhaleno poprsí od B. Neužila, desky vsazeny v Domažlicích, „Na horách” u Č. Třebové, ve Sliači, „U hvězdy” na náměstí v Litomyšli. V Litomyšli v létě 1932 a v Č. Skalici v létě 1935 pořádány odborné výstavy životních i liter. památek [Němcová Božena]-é (k litomyšlské vydal Zd. Nejedlý důležitý katalog); v Č. Skalici vzniklo museum [Němcová Božena]-é; r. 1934 se ustavila v Praze Společnost B. [Němcová Božena]-é, jež posud valné činnosti nevykazuje.

Díla [Němcová Božena]-é vydána kriticky třikrát: 1904-20 v XIV. sv. M. Gebauerovou, Jar. Vlčkem a V. Tillem v Laichterových „Českých spisovatelích XIX. stol.” s důležitými úvody zvl. k pohádkám od V. Tille (ten r. 1905 pořídil v „Našich klenotech” spolku Máje ve IV. sv. diplomatické vydání „Národních pohádek a pověstí”); ty vedle 3 sv. korespondence obsáhly i nově objevené práce rukopisné, zvl. některé básně, svéživotopisnou povídku „Urozený a neurozený”, překl. Gutzkowova „Pravzoru Tartuffa”, drobnosti národopisné; dialektická normalisace některých prací, zvl. slov. se u kritiky nemohla setkati se souhlasem. Nejdůležitější jest vydání díla B. [Němcová Božena]-é 1928-1934 ve 14 sv. Mil. Novotným nákl. Kvasničky a Hampla v seřazení chronologickém; národopisné práce seskupeny podle předmětných celků, pozůstalost úplně vyčerpána, takže mimo překlady („Diblík” od Birch-Pfeifferové, „Vláda a láska” od Edmunda Chojeckého) nově zařazeny práce a zápisky národopisné a články novinářské; připojen i soupis díla [Němcová Božena]-é. Na těchto dvou vydáních se zakládá edice spisů 1927-30 v 8 sv., pořízená K. Hiklem v „Pantheonu” F. Borového, sv. poslední obsahuje hojný výběr korespondence. Tuto nejhojněji shrnutou v XII.-XIV. sv. vyd. M. Gebauerové doplňuje listář rodinné korespondence a zápisků vyd. Vinc. Vávrou 1914; osobitý a přehledný výbor z korespondence B. [Němcová Božena]-é vyd. Zd. Záhoř 1917 a 1922.

Studium díla [Němcová Božena]-é přihlíží sice vydatněji než dříve k pomůckám i předlohám lit. a k slovesné souvislosti české i cizí, ale zároveň i k tvůrčímu postupu, jenž prožité, převzaté a literární neb lidové motivy obměňuje a přetváří podle potřeby umělecké; takto pojal všecky práce [Němcová Božena]-é i pohádky po prvé Arne Novák (Lit. čes. XIX. stol., III., 2, 1907), který též zdůraznil nutnost odlišovati ve vzpomínkových povídkách o mladosti „báseň a pravdu”. „Pohádky a pověsti”, zvl. české, přemístil V. Tille (v VI. a VIII. sv. vyd. Gebauerové, v „Českých pohádkách do r. 1848” 1909 a v „Soupise čes. pohádek” 1930), z dokumentů spolehlivě národopisných mezi uvědomělou tvorbu básnickou i do vývojové řady toho genru v čes. literatuře, o slov. pohádkách, mnohem bližších lid. předlohám, pojednal Jiří Polívka v „Súpisu slov. rozprávok” 1923. Z hlavních prací [Němcová Božena]-é osvětlil Mil. Hýsek vznik „Babičky” plodným poukazem k pramennému vzoru jejímu, Mošnerově ped. „Pěstounce” (B. [Němcová Božena], sborník statí 1912); týž spisovatel vydal „Babičku” s důležitým úvodem a poznámkami, zvl. o vztazích díla k hist. skutečnosti 1935 v Kytici, Stát. nakladatelství. Fr. Wenzl objasnil „Pohorskou vesnici” srovnáním podle vyd. z r. 1855 s předlohou, jíž byli „Drotaři” od Sylvy Tarouccy (Listy filologické 1911), V. Vávra a K. Hikl (B. [Němcová Božena], sborník statí 1912), i Arne Novák „Marietta”, („Hovory okamžiků” 1926), „Chudé lidi”; týž, básně ([Němcová Božena], sborník statí 1912).

Monografiemi těmi dovozeno, že přes vydatné studium národopisné, konané občas až odbornicky a vesměs podnětně, přes hojné využití živlu vzpomínkového, přes sklon k osobnostem, dílům a názorům Ml. Německa i k G. Sandové, stojí [Němcová Božena] blíže romantice, s níž se sdílí i o pojetí lidu a jeho tradic; obrazností, jíž se však nedostávalo zvláštní mohutnosti invenční, zmocňovala skutečnost, ladila ji harmonicky podle své citové potřeby a své optimistické představy o vzestupu lidstva, v podstatě dobrého, k vyšším formám soc. pospolitosti; do tohoto rousseauovského světa šťastné přírody a vykoupeného člověčenství se utíkala pro romantiku ze strázní a muk životních. Takto [Němcová Božena]-ou, citovou básnířku sbratření lidského, pojímá velkorysý a průkopný essay F. X. Šaldův (v „Duši a díle” 1913). Ze soc. optimismu[Němcová Božena]-é plynou i její výchovné a obrodné snahy feministické, osvětlené v souvislosti s žen. hnutím (srv. Vl. Kučerová, K historii žen. hnutí v Čechách 1914).

Literaturu o [Němcová Božena]-é sestavil ve dvou knihopisných soupisech Zd. Záhoř v Časopise Čes. Musea 1920 a 1923. Mimo sborník B. [Němcová Božena]-é, stati o jejím životě a díle, vyd. redakcí V. Černého Jednotou Komenský v Náchodě 1912, nejdůležitější jest monografie V. Tilleho v Zlatorohu 1911, 1914 a 1920, právem uznávaná za vzor lit. životopisu; doplňují ji Jos. Lelek, B. [Němcová Božena] 1920; týž, Poslední léta B. [Němcová Božena]-é 1914; týž, Příspěvky k životopisu B. [Němcová Božena]-é 1917; týž, [Němcová Božena] a Helcelet 1921; J. Vondráček, [Němcová Božena] v Nymburce 1915; Zd. Záhoř, [Němcová Božena] a V. B. Nebeský 1920; Zd. Nejedlý, [Němcová Božena] a ratibořické údolí 1922 a týž B. [Němcová Božena] 1927. V. Tille vyd. v „Otázkách a názorech” 1920 „Myšlenky B. [Němcová Božena]-é”; Zd. Záhoř 1927 „Hlasy o osobnosti a díle [Němcová Božena]-é. K popularisaci jejích hlav. děl – „Babička” vyšla v l. 1901-25 jedenapadesátkrát – přispěly mistrovské dobové i intonačně přiléhavé ilustrace Adolfa Kašpara k „Babičce” 1903, „Pohorské vesnici” 1921 a „Panu učiteli” 1933; o osobitou parafrázi „Babičky” se pokusil 1923 dřevoryty V. Špála; dokonalou výpravu věnoval jí V. H. Brunner 1912. Osvěžení kouzla osobnosti [Němcová Božena]-é (z období domažlického) posloužil J. Š. Baar románovým zpracováním v „Paní komisarce” 1923. Z obecné obliby „Babičky” těžil K. Kovařovic 1901 v lyrické opeře „Na starém bělidle” na slova K. Šípka; satirický obrázek „Kávová společnost” 1855, uváděný ve všech novějších vydáních, bývá v scénické úpravě A. M. Tilschové z 1912 často ochotnicky provozován. Z nových překladů spisů [Němcová Božena]-é do cizích jazyků nejzdařilejší jest něm. „Babička” od K. Ebena 1924, starší italský překlad „Babičky” v nov. vyd. uvedla básnířka Neera úchvatným projevem o díle i spisovatelce. A. N.

- – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – -

TOTO JE PŘEVZATÝ ČLÁNEK. NEMUSÍ VYJADŘOVAT STANOVISKO MUZEA ČI ODBORNÉ HISTORICKÉ ČI LITERÁRNĚVĚDNÉ OBCE.

 

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

Doporučujeme

Software pro správu a údržbu majetku SW KLID

Pro správu majetku používáme SW KLID.