mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

Dlouhý, Široký a Žárooký

Pohádka o třech zázračných tovaryších počíná veselým úvodem lidových vypravěčů: »Bylo to za oněch časů, když kočky střevíce nosily, žáby v čepicích chodily, osli ostruhami po ulicích štrngali a zajíci za psy se honili«. I styl udržuje schválně naivně lidový, ale uměle uhlazený. Králevič Matyáš, šuhaj pěkný jako jelen a bystrý jako sokol jede ucházet se o princeznu, která si chce vzít toho, kdo ji po tři noci uhlídá. Cestou sebere Širokého, Dlouhého a Žárookého, hlídá s nimi princeznu.

Líčení těch tří nocí je nejpůvabnější ze všech textů této lidové látky. Když hlídači usnou, princezna vykutálí se Širokému pod uchem jako červené jablíčko a kutálí se na zelenou louku. Matyáš se probudí, Žárooký spatří jablíčko, Dlouhý je dosáhne oknem. Podruhé odletí princezna jako holubička, ale křidélkem zavadí Dlouhému o vlasy, Žárooký ji žehne v letu očima, až znavena usedne na strom a Dlouhý ji chytí. Potřetí přilétne jako muška Žárookému přes nos, vklouzne do studny a změní se v rybičku. Dlouhý ji nemůže vylovit. Široký se spustí a vytlačí vodu ze studny, ale rybičky nevidět. Tu Žárooký zahřeje zrakem vodu, až vykypí a rybičku vyhodí.

V kouzelné povídce není tu jako u Erbena dalekých krajů a čarodějného prostředí, princeznino unikání a princovo sledování odehrává se na louce, v zahradě, na dvoře, v zámku, jako rozkošný menuet starých pastýřských idyl.

Když Matyáš pak unáší svou dívku zlému králi a je pronásledován vojskem, je vyprávění Němcové zvláštní a pěkně motivované. Dívka zahodí šáteček s hlavy do větru, pravíc: Kolik v něm nitek, tolik nechť je dřeva: a za nimi stojí hustý les. Podruhé pustí na zem slzu, řkouc: Staň se řekou, a řekla vojsko zadrží. Potřetí, když odpočívají a vojsko se žene, přeje si nevěsta, aby byla tma. Dlouhý se vytáhne až do oblak a zakryje polovinu slunce na straně vojska, které se octne ve tmě. Na závěr vrací se povídka do běžných kolejí: Široký nechá vojsko vtáhnout do otevřené huby jako do městské brány a propustí je, až jsou snoubenci v bezpečí. Nevím, jak zněla povídka starého sluhy, ale podle jiných textů a zkušeností s lidovými vypravěči soudím, že jsou něžný styl a hravá nálada této kouzelné hračky utkány skvělou fantasii a líbezným vkusem Němcové.

 

Použitý text je z knihy Václava Tilleho Božena Němcová (1938)

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

Doporučujeme

Pro správu majetku používáme SW KLID
Software pro správu a údržbu majetku SW KLID