mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

Chlumecký sládek Josef Daněk a rodina Boženy Němcové

Božena Němcová se seznamuje s rodinou Daňkovou a Gollovou prostřednictvím dr. Čejky v roce 1844. V té době se vracela z Ratibořic do Prahy a zastavila se též v Chlumci n. C. Později se setkává Josef Daněk s rodinou Němcovou na Slovensku, kde měl pronajatý pivovar. Od roku 1852 byl Josef Němec vrchním komisařem v Balešovských Ďarmotech a dojížděl do Bánské Bystrice. Stýkal se zde s Daňkem, kterého navštívila i Božena Němcová, když přijela za mužem do Ďarmot. V roce 1854 požádal Daněk Němce, který byl právě ve vyšetřování pro účast na událostech roku 1848, aby s ním jel a pomohl mu vyhledat ke koupi statek. Němec jeho přání vyhověl, přestože neměl dovoleno se z Ďarmot vzdálit. V Liptovském svatém Mikuláši vzbudili podezření četnictva, které je považovalo za ruské emisary. Protože ani jejich dokumenty nebyly v pořádku, byli tam 14 dní vězněni a v jejich domácnostech byly mezi tím provedeny policejní prohlídky. Pro Němce to mělo neblahé následky. Byl mu zastaven plat a po dlouhém vyšetřování byl suspendován z úřadu vrchního komisaře. Daněk proto cítil povinnost se Němcově rodině všemožně odměnit.

V polovině padesátých let opustil Daněk Slovensko a vrátil se do Čech, kde si najal pivovar v Ústí nad Labem. Oboustranné přátelství mezi Daňkem a Němcovými pokračovalo i nadále. V dopise, psaném roku 1858 v Novém Bydžově, píše Josef Němec manželce do Prahy, že na cestě do Chlumce n. C. navštívil Mlékosrby. Na podzim téhož roku se příležitostně zastavil v Chlumci n. C. u Daňků i Němcův syn Jaroslav. V dopise z Nového Bydžova psaném matce do Prahy píše, že by mohla asi na týden přijet do Mlékosrb k faráři Šafránkovi, aby se v tamních lázních pozdravila. Zprvu Němcová váhala, ale později přece jen píše, že potřebuje trochu na venek. Nejraději by se rozjela na Domažlicko, ale neměla tolik finančních prostředků. Zvolila proto cestu levnější a snad i užitečnější. Bylo to do Nového Bydžova a do Skalice. Vzala s sebou syna Jaroslava v naději, že se jí naskytne příležitost získat pro jeho studia na mnichovské malířské akademii mecenáše. V úvahu přicházeli mlékosrbský farář Šafránek, chlumecký sládek Josef Daněk, případně děkan J. K. Rojek z Nového Města. Jaroslav si vzal s sebou i některé své práce, aby ukázal svoji malířskou vyspělost v naději na získání jejich podpory. Dne 23. září přijeli do Nového Bydžova, ale již 26. září byli na cestě do Mlékosrb k faráři Šafránkovi. Odtud potom přišli do Chlumce n. C., kde u starého sládka Daňka pobyli několik dnů. Měli se zde velmi dobře.

Z dopisu Josefa Němce, psaném dne 3. října 1859 manželce do Chlumce n. C., se dočítáme, že by měla zůstat v Chlumci n. C. tak dlouho, dokud tam budou mít místo. Mimo jiné jí doporučuje, aby si užila pohodlnějších a lepších časů a ušetřila si peníze na cestu. Je velice rád, že se jí v této krajině líbí. Dopis Boženu Němcovou v Chlumci n. C. již nezastihl.

Chlumecký sládek Josef Daněk Za své návštěvy na Chlumecku si Jaroslav Němec načrtl pohledy na Mlékosrby i Chlumec a tyto na jaře roku 1860 poslal Josefu Daňkovi do Ústí n. L. ve snaze získat od něho podporu na další studia. Na podzim se jmenovaný ocitl ve finanční tísni a obrací se znovu se žádostí o podporu k Daňkovi, který však v té době nebyl doma. Jaroslav Němec počítal tedy s tím, že se u Daňka zastaví při cestě z Mnichova, až pojede domů na vánoce.

Po rodinné roztržce odjela dne 31. 7. 1861 Božena Němcová z Prahy vlakem do Týnce n. L., odkud pokračovala bryčkou do Chlumce n. C. ke sládkovi Josefu Daňkovi. Podle vyprávění mladého Jaroslava Golla, který v době jejího příchodu seděl před domem na lavičce se svým strýcem, kde jindy sedával s dědečkem – starým panem Daňkem, přijela bryčka a z ní vystoupila spisovatelka Božena Němcová. Po přivítání řekla: „Příteli, jsem churavá na těle i duchu.“ O Němcové mladý Goll slýchával, že se znala s jeho matkou, a proto ho její příjezd a pobyt v Chlumci nad Cidlinou tolik zajímal.

Svůj pobyt v Chlumci n. C. popisuje Božena Němcová v dopise Vojtěchu Náprstkovi. Prý ji při prvním pohledu nemohl Josef Daněk ani poznat, v jakém zbědovaném stavu byla. Její veškeré věci dal odnést do pokoje v poschodí a uvedl ji do místnosti v přízemí, kde ji očekávala jeho paní s dětmi. Kromě Daňkových dětí – dvou chlapců a dvou děvčat – byl tu i mladý Jaroslav Goll, jak již bylo uvedeno. Byl to syn Daňkovy sestry, která měla za manžela MUDr. Adolfa Golla, panského lékaře v Chlumci n. C., který později přešel do státní služby jako fyzik.

Za sládkovým obydlím byla pěkná zahrada a v ní mnoho ovoce. Již druhý den po spisovatelčině příjezdu trhal jí mladý Goll maliny. Když přišel strýc Daněk, Božena Němcová mu řekla: „Jaroslav je šohaj!“

Dopis o pobytu Boženy Němcové u Daňků je svědectvím nesmírné péče, kterou jí i při svých osobních starostech Josef Daněk věnoval. Zajímal se o její domácnost. Spisovatelka mu líčila své těžkosti v manželství a i to, že peníze, Daňkem zasílané na činži Josefu Němcovi, nesplňují svoje poslání.

O druhém dnu své návštěvy píše Němcová, že po snídani se hrnuly děti kolem ní, aby šla s nimi do zahrady a vyprávěla jim pohádky. Spisovatelka dále píše: „To by se jim líbilo, kdyby tak každý den s nimi někdo chodil a povídal jim pohádky. Daněk i paní byla ráda, že jsem je odvedla. Šel s námi i Stanislav i Goll. I povídala jsem jim rozličné pohádky hezké i žertovné a poslouchali mě i velcí chlapci s pozorností. Potom jsme se procházeli po zahradě, vázala jsem jim řetízky, dělal jsem jim mechové košíčky a jmenovala jsem jim, jak se které kvítko jmenuje. Mladý Goll a Stanislav vlezli do malinových keřů, do rybízu a paběrkovali pro mne žluté i červené maliny…“

Spisovatelka popisuje věrně také život u Daňků v pivovaře i bídný život venkovského lidu a dělníků v panských lesích.

V neděli dne 4. srpna 1861 dal Josef Daněk zapřáhnout do kočáru a zavést Boženu Němcovou do Mlékosrb k faráři Šafránkovi, kde chtěla užívat tamních koupelí. Daněk ji při loučení podal zapečetěnou obálku se slovy: „Přijměte to, paní Němcová, na důkaz mé vážnosti k vám a upotřebte toho k svému brzkému uzdravení a jako příspěvku na cestu do Slovenska.“

Božena Němcová byla ubytována na faře, odkud docházela do mlékosrbských lázní. Jejich majitel, mladý Václav Jelínek, měl ještě po svém otci splácet Daňkovi zápůjčku peněz, takže o délku pobytu Němcové v lázních vůbec nešlo.

Na svůj poslední pobyt v rodině Daňkově v Chlumci n. C. Božena Němcová ráda vzpomínala. V jednom z dopisů dceři Doře napsala: „Já se mám jako pánbůh v ráji.“ Také Jaroslav Goll ve svých vzpomínkách vyprávěl, že starý pivovar byl již přestavěn, ale jedině obydlí sládkovo – jednopatrový dům, se zachovalo.

Dům chlumeckého sládka se stal památný především tím, že se u vlastence Josefa Daňka scházeli jeho četní přátelé a vlastenci, mezi nimiž Božena Němcová zaujímala přední místo. Město Chlumec n. C. z vděčnosti k velké spisovatelce odhalilo na budově bývalého pivovaru dne 30. října 1965 umělecky cennou pamětní desku s tímto nápisem:
Zde nalezla spisovatelka Božena Němcová v nejtěžších chvílích svého života v roce 1861 útulek v rodině sládka Josefa Daňka.

Česká vlastenka, spisovatelka Božena Němcová, zemřela v Praze dne 21. ledna 1862. Mezi účastníky posledního rozloučení byl i chlumecký sládek Josef Daněk.

V roce 1860 se Josef Daněk vrátil do Chlumci n. C., když jeho starý otec onemocněl. Ještě za otcova života koupil roku 1861 v Novém Městě u Chlumce n. C. usedlost, na které po skončení nájmu chlumeckého pivovaru hospodařil.

Z jeho dopisu Josefu Němcovi se dovídáme, že zprostředkoval zaměstnání zahradníka pro jeho syna Karla Němce, a to v chlumecké Zapči u hraběnky Kinské. Dále se v dopise uvádí, že pokud by se osvědčil, mohl by nastoupit na její panství v Uhrách. Karel Němec studoval původně na reálném gymnáziu v Praze. Když studia pro nemoc přerušil, věnoval se své zálibě – zahradnictví. V seznamu obyvatel města Chlumce n. C. z roku 1870 je uváděn jako zahradník v Zapči Karel Němec, 31 letý, ženatý, narozen 18. října 1839 v Litomyšli, manželka Marie (1843), 23 let, čtyřletá dcera Blaženka (1866). Karel Němec působil v Chlumci n. C. krátkou dobu. V roce 1874 byl povolán na akademii do Tábora a v roce 1896 nastoupil v Troji, kde se stal ředitelem Zemského pomologického ústavu. Ve svém oboru byl opravdovým odborníkem a mezi žáky byl velice oblíben. Zemřel dne 3. května 1901 ve stáří 63 roků. Pochován je na Vyšehradě vedle své matky.

Hospodaření Josefa Daňka na statku v Novém Městě nad Cidlinou je další kapitolou jeho plodného života. Odebíral řadu časopisů. Nové formy hospodaření se promítaly i do života a práce místních rolníků. Daněk podporoval chudé žáky místní školy a nechyběl ani při zrodu Hospodářsko-čtenářské besedy. Rozsáhlá byla jeho činnost v Chlumci n. C. v okresní samosprávě. Krátce zastával i funkci okresního starosty. Patřil k zakladatelům i Tělovýchovné jednoty Sokol a osobně dal podnět k postavení pomníku Václavu Klimentu Klicperovi na chlumeckém náměstí. Město Chlumec n. C. mu vděčí za celou řadu dalších záslužných počinů.

Josef Daněk zemřel ve věku 75 let dne 17. září 1894 v Novém Městě nad Cidlinou. Na poslední cestě jej přišlo doprovodit mnoho jeho přátel z města a z celého Chlumecka. Škoda jen, že pro jeho bohatou korespondenci se nenašlo včas pochopení. Dověděli bychom se z ní o jeho dalších stycích s významnými osobnostmi tehdejší doby a jistě i mnoho zajímavého o rodině spisovatelky Boženy Němcové.

Jeho hrob na novoměstském hřbitůvku zdobí mramorový pomník. Dodnes však na něm postrádáme nápis: „Zde odpočívá český vlastenec Josef Daněk, sládek, jež žil v letech 1819 – 1894.

 

Zdroj:  http://chlumec.hyperlink.cz/files/danek.html, neautorizováno

 

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

Doporučujeme

Software pro správu a údržbu majetku SW KLID

Pro správu majetku používáme SW KLID.