Jmenný restřík osob okolo Boženy Němcové (o–š)
Palacká, Terezie
Roz. Měchýřová, manželka Františka Palackého
Palacký, František
(1798–1876), zakladatel moderní české historiografie, politik, za bachovského absolutismu zahnaný do soukromí, podporoval B.N. i její děti, i když se od ní část dosavadních podporovatelů a přátel uprostřed padesátých let odvrátila
Palacký, Jan
(1830–1900), syn Františka Palackého, docent a později profesor na české Karlově univerzitě
Pankl (Pankel) Jan (Johann)
(1794–1850), otec B.N., rodák z Gainfarn v Rakousku, štolba u vévodkyně Zaháňské, později u její sestry
Pankl, Josef
Bratr B.N.
Pankl, Gustav
(narozen 1837), bratr B.N.
Pankl, Otto
Bratr B.N.
Panklová, Adéla
((1835–1888), v korespondenci označována též Aida, Adelheid), mladší sestra B.N., žila s matkou T. Panklovou v Zaháni v pruském Slezsku, za svého pobytu tam se do ní zamiloval Karel Němec
Panklová, Magdalena Terezie
(1794–1863), v korespondenci označována též babička) roz. Novotná, matka B.N., od roku 1845 žila v Zaháni v pruském Slezsku, ve službách vévodkyně Talleyrandové, zůstala v nich i poté, co roku 1850 ovdověla; v listopadu 1857 propuštěna
Petrovičová, Kateřina
(1821–1889), roz. Jungmannová, poprvé provdaná Lauermannová, přítelkyně a podporovatelka B.N., sestra A. Musilové
Pittner, Antonín
(1814–1896), kupec a vinárník, osobnost mimořádného rozhledu a činorodosti; starosta Polné, přítel K. Havlíčka, dopisovatel České včely, Květů a Národních novin
Plošic, Julius
(1819–1899), publicista, zakladatel Matice slovenské, farář v Selcích u Banské Bystrice; B.N. se s ním poznala za své cesty po Slovensku v roce 1855
Pospíšil, Jaroslav
(1812–1889), syn hradeckého nakladatele J.H. Pospíšila, pražský knihkupec a nakladatel; B.N. vydal Národní báchorky a pověsti (poprvé v letech 1843–1848 v sedmi svazečcích, podruhé 1854–1855 ve čtrnácti sešitech) a Babičku (v roce 1855 ve čtyřech sešitech)
Prošek, Jindřich
JUDr., úředník v Balašových Ďarmotech, kde se s ním a s jeho rodinou Němcovi spřátelili, kontakty udržovali, i když Proškovi Ďarmoty opustili; jejich příjmení použila B.N. v Babičce
Purkyně, Jan Evangelista
(1787–1869), přírodovědec, fyziolog světového jména, básník a překladatel, profesor na univerzitě ve Vratislavi, od roku 1849 profesor na univerzitě v Praze; podporovatel B.N.
Rárus, Michal
((1784–1862), v korespondenci označován též Rár.), známý B.N., do srpna 1849 byl banskobystrickým městským rychtářem, pak stál v čele Zvolenské stolice; po mrtvici v roce 1852 ochrnul na půl těla a na řeč
Reuss, Ľudovít Adolf
(1822–1905), evangelický farář ve Velké Revúci; druh Ľudovíta Štúra, za činnost v roce 1848 vězněný, sběratel a teoretik folkloru; B.N. s ním jednala o vydání sbírky Fancisciho pohádek, kterou měl u sebe
Rieger, František Ladislav
(1818–1903), český politik, organizátor vědeckého a kulturního života, navštěvoval salony u Staňkových a u Fričových; v roce 1853 se oženil s dcerou F. Palackého Marií, salon, který se svou ženou vedl, navštěvovala i B.N a podílela se na R. překladu dramatu Vláda a láska od K. D. Chojeckého (prem. 10. 6. 1860); roku 1858 se dohodl s nakladatelem I. L. Kobrem na vydávání Naučného slovníku (Riegrova slovníku naučného); byl poslancem zemského sněmu a říšské rady
Richter, František
Botanik, profesor hebrejštiny na gymnáziu a na mnichovské univerzitě, byl učitelem a podporovatelem Jaroslava Němce
Rojek, Jan Karel
(1804–1877), vlastivědný spisovatel, farář v Bohuslavicích u Nového Města nad Metují, později děkan v Novém Městě nad Metují
Rott, Eustach Jakub
(1797–1869), pražský obchodník, se značným kulturním rozhledem, v mládí návštěvních Bolzanových nedělních exhort;otec Johany, Žofie a Jindřicha
Rottová, Anna
rozená Voglová, manželka E.J. Rotta, matka Johany, Žofie a Jindřicha; až do jisté doby vřele vítala B.N. ve svém domě a podporovala ji
Rottová, Žofie
((1833–1897), v korespondenci označována též Sofie, sokolík, sokol), mladší sestra J. Rottové, provd. Mužákové (K. Světlé), provdaná Podlipská, spisovatelským jménem Sofie; B.N. ji získala za členku Českomoravského bratrstva, spolu v duchu tehdejších utopických projektů snily o velkém nezrušitelném přátelství žen, nadřazeném vztahům žen a s muži, její citová náklonnost k B.N. přetrvávala i po ukončení kontaktů
Řezáč, František Josef
(1819–1879), kněz, přítel Karla Havlíčka, redaktor časopisu Škola a život, do jeho přílohy Štěpnice B.N. přispívala
Seidl, Josef
Sluha v administraci Národních listů
Schusterová, Rozárie
žila v Domažlicích, její sestra Marie byla prý modelem pro hlavní postavu v povídce B.N. Rozárka (Pomněnka šlechetné duše)
Simeonovová, Velička
Manželka Bulhara Vičeva Simeonova, do Prahy i s mužem přijela v květnu 1860; (v korespondenci též Bularka)
Skála, František
Spolumajitel cukrovaru ve Zdicích
Staněk, Jan (Ivan) Bohdan
(1828–1868), syn statkáře z Poříčí nad Sázavou, autor Básní (1851), profesor chemie na české reálce, podporoval B.N. v roce 1856
Staněk, Václav
(1804–1871), MUDr.; manžel Karoliny, sestry A. Reissové, provd. Čelakovské (B. Rajské); roku 1845 objednal od J. Hellicha portrét B.N., jeho dům byl střediskem národně a žensky emancipačních snah, hostil u sebe mimopražské činitele slovanských národněosvobozeneckých hnutí, podporoval Ľ. Štúra a slovenskou odluku, účastnil se politického dění roku 1848, podílel se na rozvoji českého vědeckého názvosloví, uprostřed 50. let se B.N. a J. Němec stýkali hlavně s jeho dcerou Boženou provdanou Šetlíkovou
Staňková, Božena
(1833–1889), dcera Karoliny a Václava Staňkových, později provdaná za ing. Šetlíka
Staňková, Karolina
((1813–1867), v korespondenci označována též Loty, Lotynka), roz. Reissová, starší sestra A. Reissové, provd. Čelakovské (B. Rajské), manželka V. Staňka
Stojanov, Vasil Dimitrov
(1839–1910), Bulhar studující v Praze, historik, národopisec a filolog, zakladatel Bulharské učené společnosti, B.N. se s ním podílela na přípravě hesla Bulhaři do prvního dílu Riegrova Naučného slovníku
Studničková, Marie
(1816–1884), obchodnice v Praze, její manžel byl krejčí a pak kramář
Szabláková, Josefina
(v korespondenci označována též Pepka, Pepa), dcera penzionovaného gymnaziálního profesora v Banské Bystrici, známá B.N. již od její první cesty na Slovensko v roce 1851
Šafařík, Vojtěch
(1829–1902), chemik a astronom, syn Pavla Josefa Šafaříka
Šálek (Schalek), Josef
Pražský knihkupec, nakladatel Slovenských pohádek a pověstí B.N.
Šembera, Alois Vojtěch
(1807–1882), rodák z Vysokého Mýta, přítel F.M. Klácela ze studií, literární historik a filolog; zakladatel české dialektologie; 1848–1849 redigoval s F.M. Klácelem Moravské noviny v Brně, od roku 1850 profesor české řeči a literatury na vídeňské univerzitě; překládal říšský zákoník do češtiny, měl vlivné kontakty na vládní kruhy; intervenoval za Němcovy, pomáhal jim i finančně
Šemberová, Františka
roz. Ševčíková, manželka A.V. Šembery
Šetlíková, Božena, roz. Staňková
(1833–1889), v korespondenci označována též Boženka, dcera Karoliny a Václava Staňkových, v roce 1856 se provdala za Josefa Šetlíka; J. Němec se s ní stýkal za svého pobytu ve Villachu
Šlenkertová
(v korespondenci označována též Šlenkertka), manželka čalouníka z Koňského trhu (dnešní Václavské náměstí), dobrá známá a podporovatelka celé rodiny Němcových
Špott, Jan
(1813–1888), zakladatel vodoléčebného ústavu na Senovážném náměstí v Praze, lékař věnující se vodoléčbě, od roku 1847 docent vodoléčby na pražské univerzitě; B.N. se účastnila setkání pořádaných v jeho domě na Senovážném náměstí v Praze
Štulc, Václav Svatopluk
(1814–1887), katolický básník a organizátor literárního života, přispíval do časopisu Květy, Světozoru a Časopisu katolického duchovenstva; v letech 1848–1860 působil jako katecheta na akademickém gymnáziu, býval i v osobních stycích s B.N. a s jejími přáteli (např. s V.Č. Bendlem); od roku 1860 kanovník a později probošt Vyšehradské kapituly; v kalendáři Poutník z Prahy tiskl vesnické povídky B.N. a hledal pro ni pomoc v kruzích české šlechty
Zdroj: Božena Němcová, Korespondence I–IV, Nakladatelství Lidové noviny, 2003–2007