Tvorba mýtů a legend tvoří trvalou součást historiografie a lidských dějin všeobecně. Spisovatelka Božena Němcová patří k těm osobnostem českých dějin, jejichž životní příběh se sám stal legendou, součástí českého národního mýtu. Rozsah děl věnovaných životu spisovatelky značně převyšuje rozsah její vlastní tvorby.

Konečně! Vedle tolika filmů z televizní minulosti, často zcela nicotných, vyšla na DVD i Babička z roku 1971, stále ne dosti doceněný úhelný kámen české kultury. Božena Němcová totiž, snad si to ani sama plně neuvědomujíc, vtiskla do Babičky kromě jiných rovin i vyjádření archetypu české ženské svatosti.

Vilém Dušan Lambl, lékař, nadšený zoolog, milenec Boženy Němcové a především pak zakladatel moderní dětské medicíny, na něhož Češi , snad proto, že se narodil a zemřel v 19. století (nar.5. prosince 1824 v obci Letiny u Plzně), zapomněli. A dokonce už jen málokdo ví, proč se jistý prvok dodnes jmenuje giardia lamblia.

Filozof, básník a publicista, katolický kněz i volnomyšlenkář, vědec a oblíbený profesor, a také jeden z nejvýznamnějších českých krajanů v Americe v sedmdesátých letech 19. století. Tím vším byl František Matouš Klácel. Do Ameriky odešel v roce 1869. Jeho život přibližuje v krajanské rubrice stanice ČRo7 Milena Štráfeldová.

Zdá se, že v Boženě Němcové a jejím díle je cosi, co současné divadelníky fascinuje natolik, že se k postavě spisovatelky či jejímu dílu stále vracejí. V krátké době za sebou vznikl další divadelní kus, který se Němcovou či jejím dílem zabývá: Kauza Divá Bára má premiéru dnes v pražském Divadle Rokoko v režii Doda Gombára.

Ta scéna je až triviálně známá. Na rakev s tělem Havlíčkovým klade Božena Němcová trnový věnec jako znamení mučednictví, věnec, jak to později pojmenoval Zdeněk Nejedlý, „provokativního významu: z trní, propleteného vavřínem“. Viděli jsme tu scénu ve filmu: ve Vávrově Horoucím srdci „uprostřed všeobecného vzrušení položí Němcová proti nejpřísnějším zákazům na Havlíčkovu rakev vavřínový věnec s trnovou korunou.“

jazyk a styl Národních báchorek není jednotný; zřejmě v nich prochází značným vývojem, ba skoro zlomem. Bylo to patrné i bez hlubšího jazykového rozboru jejím současníkům a o změně stylu a jazyka v nich mluví souhlasně kritikové po vyjití třetího svazečku 1846, třebaže změnu tu protichůdně hodnotí.

Vynikající spisovatelské umění Boženy Němcové se odedávna uznává, zvláště v jejím nejlepším spise, Babičce. Kniha tato, psaná „šťastným a nezkaženým darem poetickým”, jak se již současná kritika vyslovila hned po prvním vytištění, těší se přes půl století opravdové přízni českého čtenářstva, ba stala se v překladu majetkem všech jazyků slovanských a předních jazyků světových. Přes dvacet českých vydání svědčí, že „Babička” nestárne a že její nevadnoucí poesie bude vždycky dojímati mysl čtenářovu.

V listopadu roku 2009 uplynulo dvacet let od úmrtí sochařky Marie Uchytilové, autorky světového unikátu - pomníku lidickým dětem. Jeho konečné realizace se autorka bohužel nedočkala. Marie Uchytilová je rovněž autorkou sochy Barunky Panklové v Jiřinkovém parku před Muzeem Boženy Němcové.

Čtenáři se často ptají, kolik vydání je na kontě Babičky Boženy Němcové. O odpověď se pokusil server ptejteseknihovny.cz.