mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

Karel Pleskač

Učitel a spisovatel Karel Pleskač byl po celý svůj činorodý život nadšeným a neúnavným propagátorem kraje na česko-kladském pomezí, zejména jeho literárních tradic, a přesvědčeným vlas­tencem. Narodil se v Náchodě 24. srpna 1858 v rodině obuvnic­kého mistra. Jeho matka byla dcerou Václava Kapouna, knížecí­ho služebníka v Ratibořicích, a vzpomínala později na svá školní léta, kdy se přátelila s Barborou Panklovou a jejími sourozenci. Po absolvování učitelského ústavu v Hradci Králové nastoupil Pleskač na podučitelské místo v Úpici, krátce působil na školách v Jizbici a ve Rtyni a po zkouškách způsobilosti jako učitel ve Sla­tině nad Úpou. Od září 1895 se stal na dobu deseti let řídícím učitelem na nově otevře­né obecné škole v Babí u Náchoda. Za jeho působení se zde 8. září 1897 konala národní slavnost k odhalení pamětní desky J. A. Ko­menského na budově školy. V roce 1898 spo­jil povinné oslavy 50. výročí vlády Františka Josefa I. s oslavami 50. výročí zrušení roboty a 100. výročí narození Františka Palackého. Škola v Babí byla roku 1903 na hospodářské, umělecké a průmyslové výstavě v Hořicích oceněna v oboru školství stříbrnou medailí a diplomem, on sám byl již předtím vyzna­menán pochvalným dekretem za vzorné říze­ní školy, výborný prospěch a zdárnou výcho­vu žactva. Vedle dobře zásobené žákovské a učitelské knihovny založil ve školní budo­vě také veřejnou obecní knihovnu. Posled­ním jeho působištěm byla dívčí obecná ško­la v České Skalici, kde řediteloval do odchodu do penze v roce 1920. Na závěr života se roku 1930 vrátil do rodného Náchoda, kde 3. listopadu 1937 zemřel.

Učitelská profese pro něj byla posláním a výchova mládeže „k duchovnímu zdaru a rozkvětu, nadějnému zápalu vlasteneckému a činorodé síle budoucí“ celoživotním cílem. Mládeži jsou určeny jeho první literární práce výchovného vyznění (Slasti dítek v roč­ních dobách, Kde domov můj). Od roku 1896 byl předsedou Uči­telské jednoty Komenský v Náchodě, byl rovněž aktivním členem Ústředního spolku jednot učitelských v Království českém a dva roky redigoval jeho kalendář. Kromě pedagogické a kulturně or­ganizační činnosti se rád a často věnoval literární práci a ve své době byl oblíbeným regionálním spisovatelem. Svá žánrově růz­norodá díla a dílka vydával většinou vlastním nákladem. Vedle již zmíněné literatury pro mládež je autorem jedné verneovsky utopické prózy (jeho román Život na měsíci z roku 1881 je pova­žován za základ české sci-fi), dvou konvenčních divadelních her (Poklad, Nalezenka) a řady povídek ze světa aristokracie, které se většinou odehrávají v cizokrajných končinách a jsou plné tragic­ké erotiky (např. Cizí květ). Zdařilejšími prózami jsou jeho drob­né regionální črty, v nichž poměrně věrně zpracovává události ze života na Náchodsku v 18. a 19. století, lidové humorné his­torky a pověsti a kronikářské záznamy (např. Od pomezí česko-kladského, Humor našeho kraje nebo román Svítání). I v nich je z dnešního pohledu příliš patosu a košatých popisů, na druhé straně však občas zachycují typickou krajovou mlu­vu nebo úsloví, které poněkud archaický styl vyprávění osvěžují a jsou pro nás dnes vzác­ným dokladem.

Nejcennější z Pleskačových literárních pra­cí jsou četné články a studie z oboru literární historie, v nichž se zabývá převážně ratibořickým obdobím života Boženy Němcové a re­álnými předlohami literárních postav a dějů z Babičky. Přispěl do sborníku statí o živo­tě a díle Boženy Němcové z roku 1912 oddí­lem Ratibořické kapitoly a jeho kniha Ratibořická idyla se dočkala dokonce dvou vydání – poprvé v roce 1920 ke stému výročí naroze­ní spisovatelky a roku 1937 k 75. výročí jejího úmrtí. Do útlé knížky, na niž odkazují všich­ni pozdější badatelé, zapracoval vzpomínky pamětníků, s nimiž měl možnost se ještě se­tkat, a rovněž výsledky studia písemných dokumentů, které cí­levědomě shromažďoval. Zajímal se také o pobyt Julia Zeyera na Hořičkách a vydal jeho korespondenci s hořičským rodákem V. Vitouškem. Ve své poslední práci nazvané Kniha próz z roku 1935 věnoval jednu část skutečnému životnímu osudu Viktorky, známé postavy z Babičky. Karel Pleskač kromě více než dvaceti samostatně vydaných knížek pilně publikoval v novinách a ča­sopisech (Národní politika, Národní listy, Od kladského pomezí, Podkrkonošský kraj, Náchodské listy aj.), výčet jeho článků by byl skutečně obsáhlý a rozmanitý.

autor: Mgr. Lydia Baštecká (publikováno se svolením autora)
zdroj: Náchodský zpravodaj 3/2013, str. 7

Send to Kindle

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

SPOLEČENSKÉ SÍTĚ

Doporučujeme

Pro správu majetku používáme SW KLID
Software pro správu a údržbu majetku SW KLID