mapa stránek

cz  en  pl

Zasílání novinek

Vyhledávání

logo

František Mervart: Výběr z tvorby

František Mervart se narodil se 12. listopadu 1898 v Praze na Smíchově. „Když mi byly tři roky, odejel můj otec, malíř porcelánu a znalec květin, do Moskvy, jako vedoucí velkého ateliéru Nikolaje Vasiljeviče Petrova, majitele několika zámků na Rusi. Stropy těchto zámků byly zdobeny malbou květin, které maloval otec nebo opravoval,“ dočteme se ve stručném životopisu Františka Mervarta z 5. července 1983. V letech 1904 – 1909 a 1909 – 1913 byl v Moskvě žákem „obecné“ a „měšťanské“ školy, v letech 1914 – 1918 studentem odborné, umělecké školy Stroganova. „Dva měsíce před 28. říjnem jsme se vrátili do vlasti, na Moravu, do Valašského Meziříčí, kde žili rodiče mého otce a matky,“ stojí ve zmíněném životopisu. Od 1. prosince 1918 byl zaměstnán, jako malíř hraček, u valašskomeziříčské firmy Bača, 12. října 1920 nastoupil prezenční vojenskou službu. Opustil ji však předčasně, 21. září 1921, zřejmě proto, že se mu podařilo složit zkoušku na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Studia zahájil 2. října 1921 a postupně byl žákem profesorů Jaroslava Bendy, Josefa Schussera a Františka Kysely. V roce 1925 školu reprezentoval na Mezinárodní výstavě dekorativního a půmyslového umění v Paříži tapiserií Sadař. Byl za ni odměněn diplomem a bronzovou medailí. Studia ukončil 29. června 1929 a v zápětí po nich si zřídil v Ústí nad Orlicí „tkalcovskou ruční dílnu na umělecké bytové textilie“. „Veškeré ruční stavy, včetně sukadla, snovadla, kolovratů a cívečnic, jsem si zhotovil…sám… Sestrojil jsem si takto, dle vlastních plánů, speciální stav pro tkaní figurálních gobelinů, stav pro vázání koberců, stav pro výrobu záclon a dekoračních tkanin a široký stav se speciálním bidlenem a člunky pro tkaní potahových látek a koberců. Na těchto stavech vyráběl jsem společně se svou ženou textilie z různých materiálů, dle vlastních návrhů. Materiály jsem si upravoval a barvil rovněž sám v malé barvírně, kterou jsem si zařídil u tkalcovny.

Zkušenosti, které jsem získal… studiem…jsem si doplňoval stykem s okolním textilním průmyslem, pro nějž jsem rovněž navrhoval vzory. Svými výrobky zúčastnil jsem se téměř všech tehdejších výstav Svazu československého díla doma i v zahraničí…Na základě těchto vystavených textilií bylo mi v době nejhorší hospodářské krise nabídnuto inspektorem K. Vlčkem místo profesora kreslení na odborné škole tkalcovské ve Stárkově. Tedy po roční soukromé činnosti ve své milé dílně jsem se věnoval pedagogické práci,“ cituji z Mervartova životopisu. „Ve školních dílnách s ručními i mechanickými stavy jsem našel široké pole pro svou navrhovatelskou a praktickou činnost.

Po dvou letech jsem byl v roce 1932 přeložen na odbornou školu textilní ve Dvoře Králové n. L., kde jsem poznal také tisk. Ve školních tiskařských a barvířských dílnách a čilým stykem s královédvorským tiskařským průmyslem, zejména v závodech J. Sochora, pro které jsem navrhoval vzory různých textilií, jsem získal velmi mnoho.“

Na konci třicátých let byl ministerstvem školství vyzván k vypracování nových vyučovacích postupů v kreslířských předmětech, tj. v kreslení odborném a návrhovém – vzorovém, a ve vzorkování pro III. a IV. ročník oboru textilního výtvarnictví na brněnské české vyšší textilní škole. Dodejme, v této souvislosti, že František Mervart pro studenty oboru údajně zpracoval i barevnou vzorkovnici pro kresliče, vzorkaře a dezinatéry, že je též autorem rukopisné práce Nauka o vlákninách používaných v textilním průmyslu, z roku 1943, a v roce 1967 vydané brožury Průvodce sbírkami Textilního muzea ve Dvoře Králové nad Labem a stručný dějinný přehled textilní výroby.

Na základě úspěšného pedagogického působení byl ministerstvem školství pověřen ve školním roce 1938 – 1939 odbornou inspekcí na textilních školách. „V roce 1939 – 1940 jsem vedl ve Dvoře Králové n. L. kurs pro tovární kresliče. Pro tento kurs sestavil jsem pracovní program. Kurs byl potom zakončen výstavou asi dvou set textilních návrhů frekventantů kursu. V tomto kursu získal jsem nejen velmi cenné zkušenosti pedagogické a praktické, ale hlavně navrhovatelské.“

Od 1. září 1949 do roku 1953 vyučoval na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně.

Výraznou stopu zanechal v Mervartově životě totalitní režim padesátých let, kdy byl za tak zvanou. protistátní činnost šest let vězněn. Od 18. srpna 1959 do 3. července 1970, kdy odešel do důchodu, pracoval jako výtvarník v provozovnách družstva umělecké výroby Vánoční ozdoby na Královédvorsku.

František Mervart zemřel v šestaosmdesáti letech, 1. listopadu 1985. Pohřben je na nedalekém kostelním hřbitovu ve Slavoňově u Nového Města nad Metují.

Jak, doufám, ukazuje i naše výstava, František Mervart uplatnil svoje schopnosti, svoji touhu poznávat a zvládat, svoji píli… v mnoha oborech volné i užité tvorby. Věnoval se kresbě, malbě akvarelovými, temperovými i olejovými barvami, pracoval kombinovanou technikou. Mezi jeho pracemi jsou zastoupeny krajina, portrét i zátiší. Svědčí o skutečnosti , že autorovo hledání jejich formy prošlo zřejmě složitým vývojem mnohdy se prolínajících období – poeticky realistického, magicky symbolického, realistického i abstraktně uvolněného… Pozornost si zaslouží jeho dokumentárně pojaté kresby a malby s národopisnou tematikou, a to zejména z Oravy a Zakarpatské Rusi. Zabýval se užitou a knižní grafikou, ilustrační tvorbou (vyzvednout je třeba jeho osobité ilustrační kresby souznějící s hravým a dovádivým světem dětí ), scénickým výtvarnictvím, zúčastnil se soutěže na výzdobu kaple sv. Jana křtitele v chrámu sv. Víta na Pražském hradě s návrhy vitrážových oken, realizován byl jeho návrh výplně z barevných skel, s motivy tkalce a barvíře, pro prostor nad vchodem do královédvorské textilní školy. Bohaté jsou výsledky jeho tvorby pro sakrální prostory a jeho činnosti restaurátorské, jejíchž příkladem je renovace původní výzdoby – ornamentů a figurálních maleb – stropu a stěn dřevěného kostela sv. Jana Křtitele ve Slavoňově u Nového Města nad Metují z let 1970 – 1973.

Významný je Mervartův přínos tvorbě textilní. Navrhoval, vázal a tkal koberce, vyráběl záclony, tkal potahové látky, tapiserie, navrhoval dezény tapiserií netkaných – realizovaných technikou tisku střikem a art-protis – , vytvářel dezény šátků, ubrusů a ubrousků, prádlových, dekoračních a dalších textilií, a to, zejména, pro již zmíněnou královédvorskou firmu Josef Sochor, navrhoval rovněž dezény stuh, zabýval se údajně i navrhováním krajek.

Na jednom z panelů naší výstavní síně visí tři obrazy, jejichž motivem je pouť – cesta. Ve dvou případech cesta nehostinnou, pustou, skalnatou krajinou, jíž sviští mrazivý, prudký vítr ohýbající stromy na horizontu. Snad jsou – podobně jako další autorovy kresby s tímto motivem – podobenstvím o láskou a vírou prodchnuté a zároveň strastiplné životní pouti Františka Mervarta, umělce, textilního odborníka a vlídného pedagoga, člověka milujícího svoji rodinu a nuceného ji opouštět, podobenstvím o životní pouti autora, o jehož tvorbě toho dosud mnoho nevíme, o cestě, jejíž zákruty, jejíž pozvolná stoupání i strmá klesání je třeba bezpochyby přehledně zmapovat.

(Vlastimil Havlík)

Kategorie:

NAŠE EXPOZICE

MALOSKALICKÝ AREÁL
Život Boženy Němcové
Historie textilní výroby
Maloskalická tvrz

BARUNČINA ŠKOLA
Stará škola
Muzeum 1866

NAUČNÁ STEZKA
Babiččino údolí

RYCHLÁ VOLBA

Muzeum B. Němcové
Maloskalická 47
552 03 Česká Skalice
+420 491 451 285
info@muzeumbn.cz

Doporučujeme

Pro správu majetku používáme SW KLID
Software pro správu a údržbu majetku SW KLID